Co s přeběhlíky?

Poslanec Miloš Melčák, který umožnil vznik trojkoaliční vlády, nadále zůstává členem ČSSD. Místní organizace ve Zlíně totiž neschválila jeho vyloučení ze strany. A politici z ČSSD a KSČM zatím stále častěji hovoří o zákonu, který by přeběhlictví eliminoval. Více se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

Miloš Melčák, foto: ČTK

Už o víkendu byl Miloš Melčák odvolán z předsednictva ČSSD. V pondělí následovalo hlasování o jeho vyloučení ze strany. Zúčastnilo se ho 48 ze 79 členů zlínské organizace ČSSD. Výsledek: Melčák zůstává členem ČSSD. "Tady bylo rozhodující, aby těch hlasů bylo víc než 40. To znamená, já jsem neočekával takový výsledek a jsem kolegům za to nesmírně vděčný, že se ke mě takto zachovali, protože já jsem byl zbaven všech vyšších funkcí a myslím si, že by mělo platit, že trest bývá jeden," uvedl Melčák. Budoucnost v ČSSD ale zatím jistou nemá, protože o jeho podpoře Topolánkovy vlády bude pravděpodobně jednat i březnový sjezd strany.

O čem vypovídá to, že zlínská organizace Miloše Melčáka nevyloučila, přestože ji k tomu Jiří Paroubek nabádal? To je otázka pro politologa Petra Justa: "Rozhodně to vypovídá o tom, že celá situace s vylučováním tohoto poslance nebo těchto přeběhlíků nebude zas až tak jednoduchá, jak si Jiří Paroubek myslel. On samozřejmě spoléhal na to, že Miloš Melčák bude vyloučen a že i jeho místní domácí organizace, kde ho znají nejlépe, mu dá najevo, že slovy Jiřího Paroubka zradil sociální demokracii a sociálnědemokratické hodnoty. Ale samozřejmě situace se komplikuje i Jiřímu Paroubkovi, protože on nyní nemůže na sjezdu argumentovat: ´Vidíte, i lidi, kteří ho znají nejlépe, mu ukázali, že to, co udělal, nebylo správné.´ Takže vazba Miloše Melčáka na místní organizaci a jeho pozice v té organizaci převážily."

Předseda KSČM Vojtěch Filip přišel s návrhem, aby přeběhlictví řešil zákon. Ten by omezil přestupy poslanců z jednoho klubu do druhého. Na podobný návrh už slyší i politici z ČSSD. Lídři KSČM i ČSSD se odvolávají na dobu první republiky, kdy bylo možné zbavit poslance mandátu prostřednictvím volebního soudu.

Má návrh zákona, který by omezil přeběhlictví, dnes smysl? Odpovídá Petr Just: "To je komplikované, protože dnes jsme v době, kdy platí ústava, která nadále říká, že poslanec vykonává svůj mandát osobně na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí. Vojtěch Filip a nově i Jiří Paroubek se odvolávají na prvorepublikovou úpravu, která v podstatě umožňovala poslance zbavit mandátu, pokud jednal z nečestných podnětů nebo nečestných pohnutek. Tehdy to řešil volební soud. Otázka je, kdo by to řešil dnes a jaká instance by určovala, jestli pohnutky daného poslance byly čestné nebo nečestné. To by samozřejmě bylo velmi těžké na dokazování a stejně tak těžké na obhajování, že to tak nebylo. Takže tady bych viděl spíše problém v tom, kdo by případně rozhodoval o zbavení mandátu nebo o čestnosti nebo nečetnosti pohnutek."