Prezident nastínil politikům dohodu, jejíž obsah tají
Volby do Poslanecké sněmovny proběhly 2. a 3. června. Tento víkend tedy od nich uplynulo už pět měsíců. Po větší část této doby zemi vedla dosluhující vláda Jiřího Paroubka. Poslední dva měsíce již probíhají v režii kabinetu Mirka Topolánka, který ale ve sněmovně nezískal důvěru. K dohodě, která by zemi dala stabilní vládu, zatím stále nedošlo.
"Pochopili jsme, že buď je možné pokračovat nedohodou, a to znamená postupovat standardními pravomocemi prezidenta republiky, anebo je možnost přece jenom usilovat o určitou dohodu. Ta dohoda - a není důvod, abych vám její střeva naznačoval, protože jsme o ní prvně hovořili v této podobě a všichni páni předsedové se musí vrátit do svých stranických orgánů, aby o této možnosti diskutovali - tato dohoda vychází z hypotézy obdobnosti se situací v Poslanecké sněmovně, kdy v červnu došlo k jistému prozatímnímu řešení."
Připomeňme, že Sněmovna po volbách nemohla řádně fungovat do doby, než bude zvolen její předseda. Zde se povedlo uzavřít kompromisní řešení, podle kterého na čele sněmovny stanul zástupce druhé nejsilnější strany, sociální demokrat Miloslav Vlček. Jeho volba ale byla podmíněna závazkem, že nevyužije svého případného práva jmenovat premiéra, pokud by vývoj směřoval k tomuto východisku. Výběr premiéra pro první dva pokusy o sestavení vlády po volbách patří totiž do výlučné kompetence hlavy státu. Pokud by ale tyto dva pokusy neuspěly, (což se nevyslovením důvěry vládě Mirka Topolánka z poloviny stalo), designovaného premiéra pro třetí pokus navrhuje šéf sněmovny. Vlček se ale předem zavázal, že by v takové chvíli odstoupil.
Toto kompromisní řešení ve Sněmovně tedy v sobě skrývá vážný problém: dokud se nenajde ve sněmovně většinová shoda, není jasné, kdo by zvolil nového předsedu a předložil hlavě státu jméno nového premiéra. Nakolik a v čem je této konstrukci podobný současný návrh prezidenta Klause, a v čem by pak spočívaly i jeho případná rizika, nebylo v pátek po poledni známo. Zaznamenejme tedy alespoň spekulace, že prezident se snaží právě takové krizi předejít a vyřešit rébus s novou vládou již na druhý pokus a ve své režii.
Jiří Paroubek se s Václavem Klausem mezi čtyřma očima setkal i ve čtvrtek a po setkání připomněl, že jako šéf druhé nejsilnější strany se i on sám uchází o možnost sestavit vládu: "Tak já jsem se zmínil panu prezidentovi a předpokládám, že pokud nebude mít někoho, kdo bude schopen se ujmout tohoto úkolu - myslím schopen ujmout, aby tedy byl také úspěšný - tak tuto šanci já nevzdávám. Jsem přesvědčen, že mohu být úspěšný."
Paroubek by měl pro svůj pokus podporu komunistů, pokud by šlo o středolevou vládu, k tomu by však ještě potřeboval podporu nebo účast lidovců či zelených. Obe menší strany ale nadále odmítají být součástí vlády závislé na komunistech. Naproti tomu se rýsuje shoda ODS se zelenými, lidovci a dokonce i s komunisty na změně ústavy, která by snížila počet poslanců z dvou set na lichých 199 a umožnila jednodušší rozpuštění sněmovny.
