Obce se obávají nového sociálního zákona

Noví starostové obcí a noví zastupitelé se mohou hned na začátku výkonu svých funkcí setkat s jedním velkým problémem. Jejich obce nebudou schopny plnit všechny požadavky, které na ně od ledna příštího roku klade nový zákon o sociálních službách. Prý to může způsobit až kolaps obecních úřadů. O podrobnosti se zajímal Zdeněk Vališ.

Nový zákon je revoluční. Od základu totiž mění dosavadní systém financování sociálních služeb, který v Česku využívá zhruba půl miliónu lidí. Dosavadní zákony, platné v podstatě od minulého režimu, rozlišují jen ústavní a tzv. pečovatelskou službu. Obě služby jsou financovány formou dotací neziskovým organizacím. Podle nového zákona si ale budou lidé v tíživé sociální a zdravotní situaci sami vybírat z asi dvaceti nově zavedených sociálních služeb. Lidé budou totiž dostávat peníze přímo a sami určí, jakou službu si z nich zaplatí. Také si ovšem nemusí žádnou službu objednávat a mohou získané peníze ponechat v rodině, aby ta o ně pečovala. Obce by měly příspěvky na sociální služby nejen vyplácet, ale také kontrolovat, jak žadatelé peníze využili. A v tom je potíž. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí, starosty Písku, Luboše Průši obcím na tuto agendu chybí peníze. A navíc je zde ještě personální problém.

"Právní předpisy, které byly vydány, vyžadují pracovníky se zcela speciální kvalifikací, která se téměř nikde nevyučuje. Pokud se vyučuje, tak velmi krátkou dobu na to, aby byl dostatek absolventů. Pak je tu samozřejmě rovina finanční. Ta má rozměr asi 250 milionů korun, které stát obcím nedal, i když po nich chce, aby za něj zabezpečovaly nějakou službu."

Obce tedy žádají alespoň o roční odklad platnosti zákona. To ale podle náměstka ministra práce a sociálních věcí Mariána Hoška není v tuto chvíli možné a ani by to nebylo vhodné. Marián Hošek polemizuje rovněž s dalšími názory některých představitelů obcí. Jak řekl Radiu Praha, nový zákon nepřináší obcím více práce.

"Přináší to jenom jiný styl práce, jiný způsob práce. Proto ten požadavek na 250 milionů nepokládáme v tuto chvíli za adekvátní."

Nelze prý vidět překážku ani v tom, že nový zákon klade vysoké požadavky na vzdělání úředníků sociálních odborů.

"Je jen dobře, že budeme požadovat kvalifikované pracovníky. Tvrdíme ale, že většina z nich už je kvalifikovaná. Dnes jde jen o to uznat jim tu kvalifikaci. Pokud tu není plná kvalifikace, bude bezplatná nabídka vzdělávání, takže do toho obce nebudou muset dávat nějaké prostředky."

Obce připouštějí, že nové úkoly zvládnou, ale bude to na úkor jiných činností. Problém je ještě větší kvůli tomu, že nechybí jen 250 miliónů na úředníky, ale v připravovaném státním rozpočtu nejsou tři čtyři miliardy korun na samotné sociální služby. A to by mohlo podle píseckého starosty Luboše Průši zcela rozvrátit obecní rozpočty.

"Když přijdou lidé a budou chtít poskytnout sociální služby, nebudou se ptát, jestli jsme obce nebo města, ale budou chtít, aby zákon byl naplněn. Po určitý čas se může stát, že to bude fungovat za městské peníze a to bude velmi nepříjemná situace pro města a obce. Vezmou peníze, které jsou určené na silnice či jiné věci spadající pod samosprávu, a dají je do sociálních služeb, ke kterým se s velkou slávou zavázal stát."

V tomto ohledu náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek připouští, že situace je vážná. Chybějících peněz v rozpočtu je prý ale méně, do dvou miliard korun.

"Deficit tam skutečně je. Je potřebné ještě doplnit zhruba dvě miliardy do státního rozpočtu. Budeme o to usilovat. Věřím, že se to podaří."