Odposlechy v pátek rozbouřily sněmovnu

Poslanecká sněmovna, foto: ČTK

V pátek to v Poslanecké sněmovně na mimořádné schůzi věnované údajným odposlechům doslova vřelo. Občanští demokraté vystoupili s novými informacemi o odposleších v tzv. Kubiceho kauze. I přesto ale sněmovna nakonec vyzvala premiéra Topolánka a další dva ministry k odstoupení. Jediným konkrétním výsledkem hádek politiků tak byla shoda na zřízení poslanecké komise pro kontrolu odposlechů. Více informací má Martina Lustigová.

Ivan Langer,  foto: ČTK
Při vyšetřování úniku informací z tzv. Kubiceho zprávy bylo nasazeno 46 odposlechů. Týkaly se dvou politiků, dvou novinářů, tří policistů a jednoho lékaře. Ministr vnitra Ivan Langer k tomu uvedl: "Bohužel se ukázalo, že v souvislosti s tímto případem byli odposloucháváni nejen ústavní činitelé, nejen novináři, ale také rodinní příslušníci. A já se musím ptát: z čeho je podezřelá manželka ústavního činitele?" Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila povolil soudce také odposlechy prostor, které ve sněmovně užívá Český rozhlas. K odposlouchávání rozhlasu ale nakonec nedošlo kvůli kolizi s ochrannou službou sněmovny.

I přes nové argumenty, které nejprve na neveřejném a později i na veřejném jednání sněmovny přednesli ministři Topolánkovy vlády, šéf ČSSD Jiří Paroubek občanským demokratům vytkl, že nic z toho, co ve sněmovně říkají, nesouvisí se svoláním mimořádné schůze: "Aby Občanská demokratická strana předložila jasné důkazy, že já jako premiér nebo vláda sociální demokracie nařídila to, o čem tak expresivně hovořil pan předseda Topolánek, to jest fízlování nějakých dvaceti lidí. Žádné takovéto důkazy předloženy nebyly, takže samozřejmě budu trvat na omluvě a také na odstoupení těchto lidí z vlády."

Petr Nečas  (vlevo) a Mirek Topolánek,  foto: ČTK
A v závěru mimořádné schůze se skutečně sněmovna usnesla na tom, že premiér Topolánek, ministr vnitra Langer a vicepremiér Nečas mají rezignovat, protože bez důkazů hovořili o tom, že bývalá vláda Jiřího Paroubka zneužila odposlechy ve vztahu k ústavním činitelům a novinářům. Členové vlády se touto výzvou nijak řídit nemusejí. A šéf ČSSD to nakonec ani neočekává. "Já si myslím, že je to skutečný skandál Langergate a oni z toho chtěli vyrobit Watergate, což se jim nepodařilo. Jámu kopali, až do ní spadli, takže příště možná, že už budou také rozumnější, co se týče obvinění politických protivníků, protože tentokrát se jim prostě nedařilo," uvedl Jiří Paroubek. Předseda ODS Mirek Topolánek to ale v pátek viděl jinak: "Socialisté a komunisté odsouhlasili, že dopoledne sněžilo. Všechny důkazy, které jsme předložili, naopak svědčí o tom, že jde o největší skandál od listopadu 1989 v této věci - v odposleších v České republice." Jediným konkrétním výsledkem páteční mimořádné schůze sněmovny bylo ustavení komise pro odposlechy, kterou by mělo tvořit pět poslanců z bezpečnostního výboru.

Poslanecká sněmovna,  foto: ČTK
Ještě v pátek večer občanští demokraté oznámili, že navrhnou novelu zákona, která by používání odposlechů zpřísnila. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je kauza s odposlechy důsledkem nekvalitní a neúplné právní úpravy, která neodpovídá evropským standardům: "Řeknu čtyři základní okruhy, které by měly být znovu definovány. Stanovení podmínek, za kterých vůbec může být povolen odposlech. Za druhé: průběžná kontrola v době, kdy se odposlech provádí. Za třetí: skartace a uložení informací získaných z odposlechu. A za čtvrté: právo občana obrátit se na soud a ten by měl přezkoumat, zda odposlech byl či nebyl oprávněný." Jiří Paroubek v neděli v televizi Prima nevyloučil, že by podpořil změnu pravidel pro odposlechy tak, aby se člověk mohl dozvědět, že ho policie odposlouchávala. Zdůraznil ale, že nejprve je nutné se seznámit s tím, jak odposlechy upravují normy ve vyspělých evropských zemích.