Česká energetika zažila nečekaný kolaps
Českou republiku postihl v úterý největší kolaps sítě vysokého napětí za posledních třicet let. Všechny velké podniky v zemi musely naráz omezit spotřebu elektřiny. Některé zastavily celou výrobu. Stav nouze byl odvolán až před půlnocí. Česko má přitom jednu z nejlepších přenosových soustav v Evropě. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
"Na to je ještě brzy. Budeme situaci analyzovat. Prvotní porucha vznikla přetížením jedné linky ve středních Čechách. Nicméně tím, jak je vysoká spotřeba a jak jsou vysoké mezinárodní obchody s elektřinou, tak se přetížily další linky. Nastal takový kaskádovitý sled událostí, který pak vedl až k vyhlášení stavu nouze, k dovozu elektřiny ze zahraničí a k omezení spotřeby."
Zjištění přesných příčin úterního kolapsu ale budou odborníci ještě zkoumat. Česká přenosová síť je přece postavena na větší zatížení, než jaké je nastalo. V zimě bývá spotřeba elektřiny ještě větší. Možné je, že kvůli pravidelné údržbě bylo odstaveno více linek, jinými slovy řečeno, že kapacita přenosové soustavy byla v letních měsících neúměrně snížena. Nikdo ovšem nemohl při plánování údržby počítat s tak dlouhým obdobím tropických veder, kdy kvůli klimatizaci prudce roste spotřeba elektřiny. Na přetížené síti se navíc mohl podepsat zvýšený tranzit elektřiny přes Českou republiku ze severu na jih. To připouští i Miroslav Vrba.
"Například do Itálie a do dalších jižních zemí, kam přes českou soustavu dochází k tranzitu elektřiny. Na jihu samozřejmě nyní spotřeba roste."
Nouzi o elektřinu pocítily stovky podniků. Řada z nich byla nucena zcela zastavit výrobu. Například automobilka Škoda Auto odstavila hutní provozy a v pobočce v Kvasinkách se zastavil celý závod s výrobou roomsterů a superbů. Veřejná doprava a zdravotnictví ale fungovaly normálně. Omezení pocítily některé domácnosti, protože jim teplárenské firmy snížily dodávky teplé vody. Jestliže na začátku způsobil kolaps nadbytek elektřiny, později se naopak projevil její nedostatek, protože kvůli neprůchodným linkám zůstalo odstaveno patnáct elektrárenských bloků. Elektřinu tedy bylo nutné okamžitě nakupovat v zahraničí. A to je drahé. Zatímco tuzemská cena elektřiny se pohybuje kolem 36 eur za megawatthodinu, v úterý se v zahraničí kupovala elektřina za 300 eur. Odborníci i politici nyní musí odpovídat na otázku, jak podobným situacím v budoucnu předcházet. Česko má kvalitní a hustou přenosovou soustavu. Ta patří k nejlepším v Evropě. A jak říká Ladislav Kříž ze společnosti ČEZ, je to svým způsobem zásluha minulosti, kdy se takříkajíc nehledělo na korunu, ani na majetkové vztahy."My máme paradoxně trošku výhodu z dob komunismu, že naše sítě jsou poměrně velmi husté. V současné době už je velice těžké vybudovat nějakou jinou linku, protože potřebujete povolení od všech vlastníků. Někde jsou to třeba tisíce vlastníků. Už je to téměř nemožné. Z té současné výhody budeme těžit ještě několik let."
Zatím tedy energetická společnost ČEZ zastavila od středy vývoz elektřiny. Tím se má odlehčit přenosové soustavě. Jak ale řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, pokud se ukáže, že je třeba do sítě investovat, změnit regulační systém nebo systém plánovaných odstávek, bude nutné to udělat.