Ve volebních štábech vládlo napětí
Redaktoři Radia Praha navštívili během soboty volební štáby všech politických stran, které se po sečtení hlasů dostaly do Poslanecké sněmovny.
Po oznámení prvních odhadů volebních výsledků krátce po uzavření volebních místností byla na občanských demokratech vidět úleva a radost - odhady jim totiž předpovídaly zisk 38%. Začalo se spekulovat o budoucí koalici. Šéf občanských demokratů Mirek Topolánek dával jasně najevo, že by pro něj byla ideální dvoučlenná koalice, tedy koalice s KDU-ČSL.
V sobotu večer po sečtení většiny hlasů už ale situace vypadala trochu jinak. ODS volby vyhrála, ale rozdíl mezi ní a druhými sociálními demokraty nebyl tak velký.
"To, že ODS vyhrála, je evidentní. Rozdílem tří procent. Ten rozdíl je možná o něco menší, než jsme očekávali, nicméně dosáhli jsme historicky nejvyššího výsledku pro ODS od roku 1992,"řekl novinářům Mirek Topolánek a dále upřesnil, jací jsou možní koaliční partneři ODS: "Samozřejmě my jsme deklarovali už před volbami a myslím, že pro voliče naprosto čistě a korektně, že by ideální koalicí byla dvoučlenná koalice s KDU-ČSL. Nicméně řekli jsme už dopředu, že pokud zelení deklarovali, že nechtějí spolupracovat s komunisty, a dnes to potvrdili, tak určitě budou součástí toho vyjednávacího rituálu a počítáme s nimi."
Politici vesměs oceňovali poměrně vysokou volební účast. Pokračuje šéf poslaneckého klubu Vlastimil Tlustý:
A z čeho občanští demokraté nehodlají během koaličních jednání rozhodně slevit? Odpovídá místopředsedkyně strany Miroslava Němcová.
"Od samého začátku jsme říkali, že pro nás jsou naprosto klíčové body, které se týkají zjednodušení podnikání - to znamená daňové body, rovná daň. Řekli jsme, že zrušíme zákony, které byly uvaleny v poslední době na drobné živnostníky, tedy registrační pokladny a zákoník práce. Mluvili jsme také o zákonech, které se týkají zdravotnictví, sociální sféry, školství, například oné platby pro absolventy vysokých škol. To jsou principy, které podle mě celkově pohnou různými oblastmi života naší společnosti dopředu a nebudou zatěžovat jednotlivé daňové poplatníky nad míru nutnou."
Dění v Lidovém domě po oznámení prvních odhadů výsledků voleb sledoval Zdeněk Vališ.
Jiní sociální demokraté hodnotili stav realističtěji. Například někdejší ministr zdravotnictví Ivan David: "Nemá z toho žádnou radost, protože předpokládám, že ty odhady se budou dosti blížit konečné skutečnosti."
Když už ale začaly přicházet první výsledky sčítání hlasů, v Lidovém domě bylo hned veseleji. Po sečtení 50 procent hlasů vedla dokonce ČSSD před ODS o dvě desetiny procenta. Pookřál také volební lídr v jihočeském kraji, ministr kultury Vítězslav Jandák: "Když jsem slyšel tu první prognózu v České televizi, tak jsem se smál, až jsem se za břicho popadal. Myslím ale, že ještě možná budeme všichni pozitivně překvapeni."
Pak se ale do sčítání hlasů zapojila i velká města a miska vah se začala skutečně naklánět na stranu ODS. Pražský volební lídr ČSSD, ministr zdravotnictví David Rath si jen povzdechl: "Praha byly vždy hodně centrována na ODS. Nemusím tomu úplně rozumět, mohu z toho být rozpačitý, ale tak to prostě je. Předpokládám, že tento trend se v těchto volbách asi zlomit nepodařilo."
A také už byli sociální demokraté ochotni mluvit o příčinách toho, proč skončili ve volbách až druzí. Někteří připouštěli, že po osmi letech vlády ČSSD se asi zákonitě dostavila jistá únava voličů a ti zatoužili po změně, paradoxně v situaci, kdy zemi se daří nejlépe v historii. Hodně sociálních demokratů je ale také přesvědčeno, že výsledek voleb prý byl jednoznačně ovlivněn aférou, kterou pár dní před volbami vyvolal plukovník Kubice, když naznačil propojení některých lidí z ČSSD s organizovaným zločinem. Myslí si to i Ivan David: "Domnívám se, že to mělo velký vliv. Byl to samozřejmě naprosto jednoznačný podraz, protože sebrané spisy pana Kubiceho byly jen sbírkou hanopisů a samozřejmě neobsahovaly žádné důkazy. Ta prezentace byla samozřejmě načasována v uvozovkách dobře. Oni věděli, že tři dny před volbami už nepůjde nic vyvrátit, že je pouze důležité někoho osočit."
První odhady po zavření volebních místností hovořily o zisku 12 procent hlasů. Zástupci KSČM očekávali, že stejně jako v minulých volbách, půjdou čísla nahoru. A zpočátku to tak vypadalo. Pak se však čísla začala snižovat až na 13 procent. Jak uvedl předseda strany Vojtěch Filip, kampaň byla ve znamení boje mezi ODS a ČSSD a ostatní strany ustoupily do pozadí.
"V poslední době bylo v ČR docela vyhraněné prostředí, šlo o souboj peněz a jednotlivých názorů. Mrzí nás, že jsme nezískali další prvovoliče jako v minulých volbách, ale neznamená to, že bychom snad plakali, naopak budeme pracovat dál."
Ztrátu 200 000 hlasů oproti minulým volbám přičítá předseda KSČM také obavám z Modré šance ODS. Podle Filipa se někteří lidé báli volit KSČM.
"Je pravda, že máme poznatky, že se někteří lidé báli, zejména v těch malých obcích, kde by se téměř jednoznačně zjistilo, kdo koho volil, ač jsou volby tajné. Takže tam ten strach působil a naši voliči buď nepřišli k volbám nebo dali hlas sociální demokracii. Ale spíš ten strach působil tak, že lidé přešli k sociální demokracii."
"Já nemyslím vymezovat se vůči straně jako takové, ale vůči některým prvkům jejich vládnutí. Já si myslím, že skutečně ty skandály na konci volebního období svůj význam měly a měli jsme jasněji sdělit voličům, ne co je za těmi skandály, to dnes neví nikdo, ale že my takové skandály nemáme a že tudíž v nás by mohl vidět větší jistotu na levici."
Necelých 13 procent hlasů pro KSČM znamená snížení podpory o 5,5 procenta oproti minulým volbám v roce 2002. Od voleb v roce 1996 je to také první pokles voličské podpory.
"Na druhou stranu je pozitivní, že pravice i levice jsou poměrně vyrovnané a že tudíž nemůže nastat žádná noc dlouhých nožů,"
dodává místopředseda Dolejš. Předseda KSČM Vojtěch Filip také uvedl, že na dveře bytů komunistických členů okrskových volebních komisí v Liberci někdo vylepil plakáty s lebkou a zkříženými hnáty. Strana podle něj posoudí, jestli kvůli incidentu podá žalobu ohledně regulérnosti voleb.
Ve volebním štábu Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové byl Josef Kubeczka.
Téměř šestiprocentní nárůst účasti občanů ve volbách, 64,5 procenta dosažené účasti. Co to podle Vás způsobilo?
Na místopředsedovi KDU-ČSL Milanu Šimonovském bylo zklamání viditelnější: "Ten výsledek mě uspokojil jenom v jednom - jasně říká, že jsme překročili pětiprocentní hranici, kterou nám někteří prognostici slibovali, že nepřekročíme. V tomto jsem spokojen, ale jinak s tím číslem spokojený nejsem, protože politika, pokud ji člověk chce dělat tak, aby byly výsledky, tak potřebuje větší podporu a potřebuje cítit větší podporu. Volební účasti je na Českou republiku mimořádně vysoká. Ukazuje to, že se zaktivovali lidé, kteří běžně k volbám nechodí. Jestli je k tomu aktivovalo nebezpečí, že se tady znovu objeví komunisté, kteří budou o našich životech rozhodovat, anebo je zmobilizovala ta vypjatá atmosféra posledního týdne, to nechám na analyticích. Ale určitě je to zajímavé, že se lidé nechali ze svého klidu vyrušit."
Předvolební průzkumy preferencí pro stranu zelených se pohybovaly okolo 10 procent. Před tím, než televizní moderátorka ohlásila první odhad výsledku zelených, padlo 8 procent pro KDU-ČSL a bylo tedy jasné, že zelení mají míň. Ve volebním štábu zavládlo malé napětí. Ve volebním štábu zavládlo malé napětí a moderátorka ohlásila předběžných 7 procent. Následoval potlesk a výkřiky: Dobrý!!
"I když jsou to volební odhady, tak pro zelené je to historický okamžik, protože si myslím, že my jsme tímto výsledkem vstoupili do Poslanecké sněmovny poprvé v České republice. Čili mám velikou radost a jsem ráda, že to takto mohu oznámit voličům,"říká místopředsedkyně strany Dana Kuchtová.
Po sečtení drtivé většiny hlasů se číslo ustálilo na 6,2 procenta. Předseda Martin Bursík výsledek komentuje: "Já jsem ohromně spokojený, protože se nám podařilo jako zeleným se dostat do sněmovny, a to je vlastně nejen poprvé v České republice, kdy nějaká strana překonala tu magickou hranici, ale je to vůbec poprvé, kdy zelení se dostali do parlamentu v zemích bývalého komunistického bloku."
Je podle jeho názoru Strana zelených připravena na vstup do parlamentní politiky?
"Rozhodně. Rozhodně v těch špičkách, v těch lídrech, eventuálně v těch dalších volitelných místech je velmi dobře připravena na vstup do politiky."
Místopředseda strany Petr Štěpánek na stejnou otázku odpovídá také kladně: "Máme dnes 25 odborných sekcí, a tak jsme s tímto zázemím připraveni převzít odpovědnost za kterýkoliv segment, kde má stát zodpovědnost. Ve Straně zelených se stovky lidí vystřídaly v komunálních zastupitelstvech, a tam, na té nejbližší komunikační úrovni s voliči sbírali zkušenosti vlastně už 15 let."
Miroslava Němcová, místopředsedkyně ODS, strany, která bude s největší pravděpodobností sestavovat budoucí vládu, vidí možné programové neshody: "Tam je to problematičtější, protože jak personálně tak programově oni se vymezovali spíš proti nám než my proti nim, například na rovné dani, to byl koncept, který je pro ně nepřijatelný. Pro nás je nepřijatelná jejich verze ekologických daní, takže tohle já vidím jako obtížné možné body."
Martin Bursík v otázce možných povolebních koalic neříká definitivní slovo: "Tohle je všechno otevřené. Já si všímám při sledování těch výsledkům, že to je hodně napjaté, to z čeho máme největší starost a měli jsme ji od prvopočátku: aby tady nebyla většinová vláda sociální demokracie s podporou komunistů a nebo aby tady nebyla příliš velká vůle těch dvou velkých stran uzavřít velkou koalici. Oboje by zablokovalo modernizaci této společnosti a my jsme připraveni jednat o jiných alternativách, kde bychom mohli přispět ke směřování země."
A místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová připouští i odchod do opozice: "Naše pozice je středová, máme některé styčné body jak se sociální demokracií, tak s ODS, což ovšem neznamená, že budeme dělat kompromisy, které jsou za hranicí našeho programu. Je možné že v té koalici budeme, je také možné, že zůstaneme v opozici."
