ODS s výrazným náskokem vyhrála volby do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu vyhrála Občanská demokratická strana s výrazným náskokem před sociálními demokraty. Vítězství pro občanské demokraty znamená, že jsou před říjnovými volbami do sněmovny znovu ve hře. Kromě ODS a ČSSD však z 32 kandidujících politických stran a hnutí své poslance do Bruselu vyšlou už jen komunisté a lidovci. Eurovolby znamenaly debakl malých stran, propadli i zelení. Výsledky voleb sledovala Milena Štráfeldová:

Jan Zahradil (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK

Na výsledky voleb do europarlamentu si lidé v Česku museli počkat celých 32 hodin. Od sobotního odpoledne, kdy se uzavřely volební místnosti, až do nedělních 22.00 hodin, kdy skončily volby i v poslední členské zemi Evropské unie. Zprvu se výsledky obou hlavních politických rivalů, tedy ODS a ČSSD, zdály vyrovnané. Už před půlnocí se ale nůžky začaly rozvírat. Občanští demokraté nakonec získali přes 31 procent hlasů, a tedy devítiprocentní náskok před ČSSD:

"Musím říct, že z toho mám radost dvojnásobnou, protože po podzimních volbách jsme potřebovali udělat řadu změn uvnitř strany, potřebovali jsme přesvědčit voliče, že se vyplatí nás volit, a šli jsme do té kampaně s předpoklady, že ve volbách chceme uspět a chceme být znovu rovnocenným soupeřem sociální demokracie,"

Jiří Paroubek, foto: ČTK

zhodnotil vítězství ODS její předseda Mirek Topolánek. Občanští demokraté v europarlamentu nakonec získali devět mandátů. Určitým překvapením byl vysoký počet preferenčních hlasů pro Evžena Tošenovského, který tak přeskočil lídra kandidátky Jana Zahradila. Sociální demokraté s 23 procenty hlasů sice nenavázali na své drtivé vítězství v krajských a senátních volbách, oproti předchozím eurovolbám v r. 2004 však získali o pět mandátů více. Jejich šéf Jiří Paroubek to považuje za úspěch. Věří, že říjnové volby do sněmovny ČSSD vyhraje:

"Určitě z hlediska toho, jaké jsme měli zastoupení a že teď posílíme významně své zastoupení. To je zřejmé a z tohoto hlediska je to úspěch. K volbám na podzim to bude zcela nepochybně k zamyšlení, pokud jde o nástroje volební kampaně. A myslím, že jsme si ověřili, kam až ten náš politický protivník chce zajít."

Zleva: Miloslav Ransdorf, Vojtěch Filip a Vladimír Remek, foto: ČTK

Stabilní voličské preference necelých patnácti procent, které jim zaručují čtyři mandáty, si během eurovoleb udrželi komunisté. Oproti předchozím volbám však dva mandáty ztratili. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa média nedala komunistům dost prostoru pro kampaň:

"Ten procentní výsledek odpovídá tomu, že KSČM udržela pozici třetí nejsilnější politické strany. Výsledek považuji svým způsobem za úspěch vzhledem k tomu, že i naše pozice je momentálně mediálně jiná. Cenzura mlčení, která se okolo nás rozprostřela, a my jsme ji proráželi jenom tou kontaktní kampaní."

Cyril Svoboda, foto: ČTK

Poslední stranou, která se s necelými osmi procenty a dvěma mandáty dostala do Evropského parlamentu, jsou lidovci. Jejich předseda Cyril Svoboda však už alarmuje voliče do dalších voleb - do sněmovny.

"Já si myslím, že byla opravdu málo zaktivizovaná naše členská základna. A já chci nadchnout všechny, abychom se zapojili stejně silně před volbami, které jsou před námi. Protože volby do Evropského parlamentu jsou pro nás už skončená záležitost. My se musíme soustředit na nové volby, a to jsou volby v říjnu do Poslanecké sněmovny."

Pro šéfa zelených Martina Bursíka byl dvouprocentní zisk hlasů zklamáním.

Martin Bursík, foto: ČTK

"Bohužel v České republice ty volby nebyly volbami do Evropského parlamentu. Byly volbami, které vlastně reagovaly na pád vlády. Byla to především soutěž a bitva mezi ODS a ČSSD, a to je pak riziko pro středovou stranu."

Překvapením letošních eurovoleb byla více než 4 procenta voličských hlasů pro koalici Suverenita Jany Bobošíkové. I ona ale prý doplatila na rozdrobení české politické scény na množství malých stran.

Jana Bobošíková, foto: ČTK

"Jednoznačně je to neschopnost dohodnout se. Já sama jsem se o takovou dohodu pokoušela před volbami, chtěla jsem, aby nás šlo více v té koalici. Ale bohužel je tu malá vůle k dohodě."

Politoložka Vladimíra Dvořáková má pro prohru malých stran vysvětlení:

"Právě u těch malých politických subjektů je vždycky nějaká výraznější osobnost, která kolem sebe začne nabalovat určitý okruh lidí. A ta výraznější osobnost se nechce spojit s druhou výraznější osobností, protože jakmile překročí pětiprocentní hranici, tak je tam otázka pořadí na kandidátce. Tam se dostane jeden, a kdo bude vítězem? To je základní problém u těchto malých subjektů, že tam vlastně není jakási hlubší ideová soudržnost."

K volbám do Evropského parlamentu přišlo jen 28 procent voličů, tedy o téměř patnáct procent méně, nežli byl průměr Evropské unie.