Češi volili po celém světě
Podruhé v historii se voleb mohli zúčastnit i Češi žijící nebo i jen momentálně pobývající v zahraničí. Jak probíhalo hlasování na českých zastupitelských úřadech?
"Spolu s generálním konzulátem v Sydney jsme opravdu nejvzdálenější zastupitelské úřady od Prahy," potvrdil nám na velvyslanecký rada Adam Piňos z ambasády v Austrálii. Tam se zapsalo 22 lidí, je ale třeba podotknout, že volebním obvodem hlasovacího místa byla pouze samotná Canberra; pro české voliče v celém zbytku Austrálie byl příslušným volebním obvodem generální konzulát v Sydney. Podle konzula Karla Šrola se do voličských seznamů přihlásilo 84 českých občanů, k urnám jich přišlo padesát šest.
"Volební obvod generálního konzulátu v Sydney zahrnuje Austrálii bez hlavního města Canberry a nejbližšího okolí, Nový Zéland a státy Pacifiku, což znamená přibližně šestnáct tisíc potencionálních voličů, občanů České republiky."
Voliči se do Sydney sjížděli i z dálky několika set kilometrů. Byl mezi nimi překvapivě vysoký počet mladých.
"V působnosti generálního konzulátu v Sydney se nachází hodně studentů z České republiky. Takže poměrně značně tu bylo studentů. Já bych si dokonce troufnul tvrdit, že tak půl na půl to byli studenti a druhá polovina starousedlíci."
"Tady náš nejstarší volič, tomu bude 87 let a nesmírně se těší,"řekla nám Blanka Kovácsová, která na českém velvyslanectví v Argentině zastává funkci rady pro politickou, kulturní a krajanskou agendu. Letos se tam registrovalo kolem sta voličů a skoro všichni jsou přímo z Buenos Aires nebo blízkého okolí, čím se ve zdejších podmínkách rozumí asi 300 kilometrový okruh. Někteří ale neváhali překonat ani dvaapůlkrát větší vzdálenost. I zde najdeme příběhy lidí, kteří letos nebo před čtyřmi lety volili poprvé po mnoha letech.
"To jsou skoro všichni. Protože se jedná o krajany nebo o potomky krajanů, kteří sem přišli ve 20., ve 30. letech, a velká většina moc dobře nehovoří česky, mnozí z nich samozřejmě do Prahy jezdí a cestují. Informace získávali především pomocí internetových stránek."
Podle Blanky Kovácsové jsou voliči v Argentině navzdory často vysokému věku letos lépe informovaní než v roce 2002, a jejich počet vzrostl asi o třetinu.
"Vzrostl zájem a musím říci, že poměrně všichni jsou skutečně docela slušně informovaní o politických stranách." Důvodů zvýšeného zájmu voličů je více. Patří mezi ně pozitivní zkušenost z předešlého hlasování, ale možná i změna poměrů v jejich nové vlasti.
"Nezapomeňme, že tady v Argentině byla velká ekonomická krize v roce 2001-2002, dneska už zase ta ekonomika znovu nastartovává, takže ti lidé znovu cestují do České republiky a hodně z nich má skutečně zájem o dění v České republice."
"Kromě těchto zaregistrovaných voličů se k nám na úřad dostavilo velké množství osob s voličským průkazem. V tuto chvíli v Londýně odvolilo zhruba tři sta šedesát českých občanů."
Zajímavé je, že pokud jde o počet zaregistrovaných voličů, Londýn figuroval na jednom z prvních míst. Je to tak?
"Ano, je to tak. Tato skutečnost pramení asi především z faktu, že po našem vstupu do Evropské unie se zvýšil počet českých občanů, kteří se rozhodli přestěhovat do Británie a využít možnosti, kterou jim dala britská vláda, to znamená využít otevřeného britského pracovního trhu. S tím také narostla česká krajanská komunita v Británii o několik tisíc českých občanů."
Kolik tedy podle Vašeho odhadu tam v současné době českých občanů žije?
"To je v tuhle dobu velmi těžké odhadnout. My můžeme vycházet ze statistik, které zveřejnilo britské ministerstvo vnitra. V nich se uvádí počet osob, které se registrovaly v Británii, že zde našly zaměstnání. Těchto zaregistrovaných je zhruba osmnáct tisíc. Neznamená to ovšem, že je tady osmnáct tisíc příchozích. Ti, kteří odjeli, už nemají povinnost to nahlašovat. Je možné, že naše krajanská komunita zde v Británii se navýšila o cca patnáct, osmnáct až dvacet tisíc osob. To znamená, že krajanská komunita celkově v Británii i s těmi, kteří měli české občanství i před rokem 2004, to bude dohromady dávat několik desítek tisíc českých občanů."
Hlasovali jen lidé žijící v Londýně a jeho okolí, nebo přijížděli i z větší dálky?
A pokud jde o skladbu voličů, převažují tam starší ročníky, nebo tam máte i mladé?
"Je to rozmanité, nejstaršímu registrovanému voliči je devadesát šest let, ale současně je třeba říct, že velká část, voličů, kteří k nám přicházejí jsou spíše mladší ročníky, řekněme do pětatřiceti, čtyřiceti let. měli jsme tu ale skoro deset prvovoličů. Poprvé hlasují právě tady v Londýně. Naše krajanská komunita je teď mnohem mladší. Je to nová krev, takže voliči poprvé volí právě na zastupitelských úřadech."
Eiffelova věž měla zase v pátek i sobotu hodně blízko do jižních Čech, z jejichž kandidátky si letos vybírali poslance voliči v zahraničí. Podrobnosti poslal náš pařížský spolupracovník Jiří Slavíček.
"Volební místnost českého velvyslanectví, pár desítek metrů od Eiffelovy věže, si zažila jak v pátek po svém otevření, tak i v sobotu hned několik příjemných překvapení. V páteční frontě před urnou se kromě starousedlíků žijících ve Francii s českým pasem, kam patří i věčně mladá 90letá Marie Dubinová, která rovněž volila, sešlo mnoho českých studentů z pařížských univerzit a škol, ale i mnozí příznivci tenisu, který do Paříže přilákal na Roland Garros mnoho českých diváků. Mezi pátečními voliči šel příkladem i trenér úspěšného Radka Štěpánka. A pak se není co divit, že se kolem jediné volební urny mluvilo daleko víc o tenisu a o českých úspěších v tomto sportu, než o politice."
Sportovní atmosféra poznamenala také volby v Záhřebu, kde bylo zaregistrováno 25 voličů, hlasovat ale přišlo více než 80 lidí. Převažovali tedy návštěvníci Chorvatska, vybavení voličskými průkazy, řekla nám konzulka českého velvyslanectví Veronika Honcová:
"Taková možná zajímavost je ta, že nám přišli naši občané, kteří v Chorvatsku se mezinárodního závodu rallye tady v Záhřebu, a stejně tak se dostavilo i několik občanů, kteří jsou na Jadranském pobřeží na jachtařském Mistrovství České republiky v Biogradu na Moru A samozřejmě taky někteří občané, kteří již tráví na Jadranu svou dovolenou."
"Brusel patří mezi pět světových měst, kde se k volbám zaregistrovalo nejvíc Čechů žijících v zahraničí. A to i přesto, že vzhledem k relativně malé vzdálenosti a snadné dostupnosti České republiky, se velká část zdejších krajanů zjevně rozhodla strávit volební víkend doma v Česku. Diplomaté také na základě zkušeností z roku 2002 uvádějí, že počet voličů, kteří se v den voleb dostaví k volebním urnám, bude nakonec větší, než napovídají počty registrovaných osob. Kromě krajanů trvale usídlených v zahraničí, se totiž voleb mohou účastnit i občané, kteří se budou nacházet v zahraničí na dovolené, pracovní nebo studijní stáži. V takovém případě s sebou ale musejí mít voličský průkaz. Před volbami se mezi bruselskými Čechy hodně diskutovalo i o tom, že všichni krajané v zahraničí musí volit podle jihočeských kandidátek, protože ty byly vylosované. Jen málo bruselských Čechů situaci a osobnosti, které kandidují právě na jihu Čech, blíže zná. Podle toho, co říkali Českému rozhlasu, s tím ale nemají velký problém. A nikdo neřekl, že by právě kvůli této skutečnosti nechtěl hlasovat."
Volilo se ale také v Moskvě, odkud se přihlásil zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška:
"Češi žijící v Ruské federaci, kteří se rozhodli zúčastnit parlamentních voleb, mohli odevzdat svůj hlas na třech místech: na konzulátech v Petrohradě a v Jekatěrinburgu a na velvyslanectví v Moskvě. Například v ruské metropoli se k letošním volbám předem zaregistrovalo 133 voličů. A na základě čeho se voliči v Moskvě, vzdálení od předvolební kampaně v Česku, rozhodovali? ´Dění v České republice sleduji hlavně na internetu, občas se dívám na televizi. Na internetu jsem si našel volební programy stran, mezi kterými se rozhoduji,´ říká jeden z voličů. Například v bytech Českého domu v Moskvě, kde žije většina Čechů, jsou k dispozici programy všech českých televizních stanic."
