České stopy u Leonardovy šifry

Šifra mistra Leonarda je film, který nejen provokuje, ale také vítězí nad romantizmem mušketýrů. A změnil pařížský turistický zeměpis. Teď láká návštěvníky do katedrály Saint-Sulpice, kam měl mimochodem blízko Karel Kryl i Jan Zrzavý.

Katedrála Saint-Sulpice, foto: www.ipswichtours.com

Nejen Louvre, ale překvapivě i katedrála Saint-Sulpice, kam Dan Brown umístil důležité stopy pro rozluštění Leonardovy záhady, v prvních měsících letošního roku přilákaly o 200 tisíc návštěvníků víc než obvykle. Vedle japonštiny, angličtiny a dalších jazyků tady můžete slyšet i češtinu. Na náměstí Saint-Sulpice, do stejnojmenné katedrály, která je po Notre Dame největší v Paříži, i do přilehlých uliček, dnes návštěvníky lákají pružné cestovní kanceláře se zvlášť poučenými průvodci. Tedy už ne Eugčne Delacroix nebo jeho skvostná výzdoba tohoto chrámu, ba ani skutečnost, že krypta této katedrály jako jediná v Paříži patří koptům, nejstarším starokřesťanům z Egypta.

Přitažlivost da Vinciho kódu dokonce odsunula do pozadí i ulici Férou, která tady začíná a kam Alexandre Dumas umístil románové bydliště nejrozumnějšího ze tří mušketýrů - Athose. Přitom právě v ulici Férou tvořil fotografický všeuměl a malíř Man Ray a bydlel tady se svou druhou manželkou jeden z nejznámějších pařížských Američanů - Ernest Hemingway.

Těm, co mají rádi české stopy v cizině, můžeme prozradit, že kostel Saint-Sulpice, stejně jako sochu Jany z Arcu u Louvru, měl při svých pařížských návštěvách velice rád Karel Kryl, který tu hledal inspiraci ke svým songům, co uměly mluvit jak o odvaze, tak i o kráse dívčích jmen.

Vedle bytu Hemingwaye měl jeden ze svých pařížských ateliérů i malíř Jan Zrzavý. Procházel se tady Jiří Mucha... Škoda, že na domech s českou minulostí zatím nejsou ani ve francouzštině pamětní tabulky, a pro mnohé jsou těžší k nalezení, než da Vinciho kód.