Jihočeští výtvarníci: Jak se dobývá Paříž

r_2100x1400_radio_praha.png

Malíř Miroslav Konrád a sochař Petr Schel. Dva jihočeští výtvarníci, s nimiž se při své nedávné návštěvě Paříže setkala Milena Štráfeldová. Svá díla právě vystavovali v galerii v Rue de Seine. Před "jejich" galerií se navíc sešli pouliční zpěváci šansonů, aby tu oslavili nejdelší den roku:

Rue de Seine nedaleko St. Germain des Pres je ulička plná galerií. Za jejich výlohami jsou vidět obrazy, sochy, grafiky i užité umění snad z celého světa. V červnu tu měli svou výstavu i dva Jihočeši. Malíř Miroslav Konrád, letošní třiašedesátník, není v Paříži zdaleka poprvé.

"Bylo mi čtyřiadvacet a pozval mne Jean Basin, francouzský malíř, kterému jsem dělal výstavu. Pozval mne na tři měsíce do ateliéru na Montparnassu. To byl ještě starý Montparnasse a byl to báječný pobyt. Proto mluvím francouzsky."

Po návratu z Paříže studoval Miroslav Konrád na Akademii výtvarných umění v Praze. Dvě desítky let pak pracoval i vystavoval převážně jen v Česku. Kromě malby se věnuje i akvarelu a artprotisu. Jeho díla jsou i v renomovaných sbírkách:

"V Alšově galerii, v Lounech, v Národní galerii v Praze. Je to ovšem z minulé doby. Já jsem po škole maloval takové "porody", to málokdo dělal, takže ty věci se prodaly do těchto galerií."

Do Paříže se mohl znovu vrátit až po roce 1989:

"V 90. roce jsem udělal asi tři zájezdy pro výtvarníky z jižních Čech, z Budějovic."

A od té doby tu byl, jak rychle spočítal, asi třicetkrát. Výstavy měl po celé Francii:

"V Paříži jenom tři, ale ve Francii to bylo v Honfleur, Fréjus, Vitraies, Dax... Loni jsme měli pět výstav ve Francii. Ono se to tak nabaluje, postupně nás zvou dál."

Před několika lety začal ve Francii vystavovat společně s českobudějovickým sochařem a galeristou, šestatřicetiletým Petrem Schelem.

"Byl to on, kdo mne vyzval, abych s ním začal vystavovat tady ve Francii, protože spolupracuje s naší galerií v Českých Budějovicích. A protože on je malíř a já sochař, tak ho napadlo, že by to bylo zajímavé spojení. Takže jsme poprvé vystavovali v roce 2003 v Cannet, což je jižní Francie nedaleko španělských hranic. Loni jsme měli taky výstavu tady v Paříži, v Rue de Seine. Takže se sem rádi vracíme. Pro mne je výstava ve Francii vždycky velkým svátkem. Člověk se na to těší, protože vždycky opustí hranice České republiky a podívá se na jinou zemi, do nového prostředí. To člověka jednak obohatí a pak také má možnost vystoupit z toho svého koloritu a být zase chvilku někde jinde."

Sochař Petr Schel vystudoval například Střední uměleckoprůmyslovou školu v Českém Krumlově. V 90. letech pracoval jako umělecký restaurátor, v r. 1998 založil českobudějovickou Galerii v Panské a od té doby se věnuje hlavně vlastní umělecké tvorbě. Krátce ovšem působil i jako pedagog. Do Francie dnes jezdí nejen vystavovat, ale i tvořit:

"Já jsem loni absolvoval symposium v Normandii. Bylo to symposium monumentální plastiky v mramoru. To byla hodně zajímavá zkušenost, protože tam vlastně bylo šest sochařů z celého světa. Dělali jsme velké sochy v mramoru, což je grandiózní materiál."

Petr Schel by rád podobná setkání uspořádal i v Česku:

"Já si myslím, že tohle by bylo ideální. Kdyby ta možnost byla, tak já rád někoho z francouzských sochařů pozvu, aby u nás něco dělal. Může zůstat dva měsíce a já si představuju, že by to takhle fungovalo oboustranně."

Malíři Miroslavu Konrádovi se představit francouzské umění v Česku už podařilo:

"Já jsem přivezl už čtyři výstavy francouzských malířů. Poslední byla Solange z Bretaně a před tím další kumštýři. To je pro ně neuvěřitelná zkušenost. Ti lidé měli zaprvé výstavu v Galerii Shel, a za druhé třeba v Památníku písemnictví v Praze."

A co oběma výtvarníkům přinášejí jejich vlastní výstavy v zahraničí? Daří se jim najít pro jejich díla i nové majitele?

"Není třeba říkat, že báječně, rozhodně se to ale vrací. Je výhoda, že mluvím francouzsky, takže se s nimi domluvím. Uděláme hezký katalog, nějakou muziku k tomu - z vlastní režie. Je pravda, že se i tady jako tam kupují jména, která se už vyznamenala někde ve světě. Myslím si ale, že to není tak špatné."