Lídr ČSSD se i formálně stal předsedou strany

Sociální demokracie si v sobotu, pouhé tři týdny před volbami, zvolila nového předsedu. Nejde pochopitelně o žádný náhlý zvrat, pouze o formální potvrzení faktického stavu.

Miloš Zeman s nově zvoleným předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem (vpravo), foto: ČTK

Třináct let po velké prohře v souboji s Milošem Zemanem se Jiří Paroubek opět ucházel o post předsedy ČSSD - a tentokrát vyhrál přímo zdrcujícím způsobem. Na sobotním mimořádném sjezdu strany byl jediným kandidátem a získal přes devadesát procent hlasů. Po svolání sjezdu se takový výsledek dal čekat. Od odchodu Stanislava Grosse, kterého Paroubek nahradil ve funkci premiéra, stranu formálně vedl první místopředseda Bohuslav Sobotka. Ale jasnou tváří číslo jedna ve funkcích předsedy vlády a celostátního volebního lídra - a v neposlední řadě zachráncem volebních preferencí - je již od loňského léta Jiří Paroubek. Proč si ale strana nechala volbu předsedy až na poslední chvíli před volbami? Podle komentátora Českého rozhlasu 6 Radka Kubička bylo toto načasování logické a dokonce velmi obratné:

"Zařadit sjezd jako součást volební kampaně, já si myslím, že je to obvyklé i u jiných politických stran v zavedených demokraciích, kde sjezd není ani tak vnitrostranickou záležitostí, jako spíš prezentací navenek. Já myslím, že to bylo velmi obratné. Byl zcela jednoznačně představen lídr, který je předsedou, byla představena případná vláda. Já myslím, že jde o tu prezentaci a samozřejmě o vyjasnění těch stanovisek, protože voliči mají rádi, když je jednoznačné, kdo stranu vede. A že ta strana je jednotná, stojí za tím lídrem."

Kromě předvedení soudržnosti se strana také jasně vymezila vůči svým soupeřům. Jiří Paroubek popsal své cíle:

"Vyhrát volby, porazit Modrou šanci, rozbít možnou vládu panské koalice ODS, KDU a zelených."

Jiří Paroubek, foto: ČTK

Kritika programu a zaměření opoziční pravicové ODS se dala na předvolebním sjezdu sociálních demokratů očekávat jaksi už z podstaty věci. S křesťanskými demokraty ČSSD už i ve vládě vedla spory například o zákoník práce nebo předtím o registrované partnerství homosexuálů. Nebylo ale kontraproduktivní útočit také na zelené, kteří by nemuseli mít k ČSSD příliš daleko? Kromě slov o "panské koalici" Jiří Paroubek například označil majetkové poměry šéfa Strany zelených Martina Bursíka za skandální a nevyjasněné. Neohrožuje tak Paroubek případná jednání o příští vládní koalici? Podle Radka Kubička primárním cílem sociálních demokratů je stejně menšinová vláda, a Strana zelených svou nadějí na vstup do Sněmovny tuto představu spíše komplikuje. Nicméně:

"Útoky v kampani, to je jedna věc, a povolební vyjednávání věc druhá. Já si myslím, že to nebude mít žádný vliv na ta povolební vyjednávání, na ustavení případné koalice. Nicméně já si myslím, že i tahle taktika je naprosto srozumitelná. Skutečně Strana zelených tu situaci poněkud zkomplikovala a pokud je možné nějakým způsobem na ni zaútočit, tak to určitě tento její politický konkurent učinil."

Další výsledek sjezdu ČSSD, který už ale nebyl očekáván jako samozřejmost, bylo zřeknutí se vládní spolupráce s KSČM. Strana byla sice už dosud vázána dávnějším usnesením, že nevstoupí do vlády s komunisty. Za vlády premiéra Paroubka se ale prohloubila spolupráce obou levicových stran ve Sněmovně, kde společně - a navzdory vládním partnerům sociálních demokratů - prosadily několik zákonů.