Zúžení imunity prošlo Sněmovnou, na tahu je Senát

Po dlouhých letech více-méně planých diskusí a po několika marných pokusech Poslanecká sněmovna přijala omezení neobvykle široké imunity českých zákonodárců. Vyhráno ještě není, protože normu musí beze změny a kvalifikovanou většinou potvrdit také Senát. První krok ale byl učiněn.

Poslanci, senátoři, ale také soudci Ústavního soudu České republiky se dosud těší rozsáhlé ochraně před trestním stíháním. "Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno," uvádí doslovně česká ústava. V případě ústavního soudce je potřebný souhlas Senátu. Imunita zákonodárců je pro svou rozsáhlost dost nepopulární a to zdaleka nejenom u laických pozorovatelů. "Neznám jedinou demokratickou zemi, kde by existovalo, že by poslanec, který byl v parlamentu a spáchal nějaký trestný čin, že by doživotně nemohl být z toho vyšetřován,"říká například politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické.

Imunita samozřejmě měla svůj význam v dobách, kdy slabé parlamenty mohly mít oprávněné obavy ze zneužití moci monarchů. A určitý význam má samozřejmě dodnes. Široká, někdy až absolutní ochrana svobody projevů ve sněmovně je v demokratických zemích obvyklá. Ale doživotně chránit zákonodárce přede všemi jejich skutky v parlamentním systému je přece jen těžce obhajitelná výsada. S tím slovně vždycky souhlasila většina oslovených politiků, ale souhlas se stíháním jejich kolegů se někdy získával velice těžce. A návrhy na omezení imunity dosud končily neúspěchem.

Průlom přišel v úterý 9. května, kdy se poslanci poprvé ústavní většinou usnesli, že v případě odepření souhlasu Sněmovny nebo Senátu by se stíhání mělo pouze odložit na dobu výkonu mandátu nebo soudcovské funkce. Někteří pozorovatelé připisují pokrok předvolební době a obavám poslanců, že by si mohli v očích voličů v tak citlivé chvíli ublížit.

Lubomír Zaorálek

Předseda Poslanecké sněmovny, sociální demokrat Lubomír Zaorálek nevylučuje, že předvolební doba sehrála roli, to ale nepovažuje za podstatné: "Je možné, že to tak je, hraje svou roli, ale pro mě je podstatné to, že v těch příslušných komisích, ústavních výborech, se to projednalo, dohoda byla, že se podle toho hlasovalo, a je to něco, co podle mě v něčem zvyšuje kredit Sněmovny, protože jsme se tím přiblížili těm zvyklostem, které existují v parlamentech kolem nás."

I když proti návrhu si netroufl zvednout ruku nikdo, hlasování se zdrželo několik poslanců z řad sociálních demokratů, ODS a komunistů. Předseda KSČM Vojtěch Filip dokonce označil návrh na zúžení poslanecké imunity za špatný: "Je špatný v tom, že neobsahuje ochranu před žalobou pro tzv. verbální trestný čin. To znamená že vlastně bere poslancům svobodu slova. To si myslím, že už je dost velký úbytek práv, když už by ani poslanci nesměli říkat - jaksi - na svá ústa, jak potom dopadnou občané České republiky?"

Osud imunity je teď už v rukou Senátu. Ale i tam je potřebná ústavní většina. Jenže omezení imunity má své odpůrce v různých politických stranách. Zejména až po volbách, kdy se zákonem začne zabývat Senát.