Česko má šest nových televizních stanic
Česko prožívá další televizní revoluci. Tu první odstartoval vznik prvních celoplošných soukromých televizí Nova a Prima. Nyní k radosti diváků v éteru přibude šest nových programů. V Česku tím zároveň definitivně odstartuje digitální éra. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Dlouho očekávanou televizní revoluci posvětila v úterý Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, když udělila šest licencí na digitální vysílání. O licenci se přitom v soutěži ucházelo skoro 30 zájemců. Frekvencí pro pozemní televizní vysílání je k dispozici z fyzikálních důvodů jen limitovaný počet, i když digitální vysílání umožňuje šíření většího počtu programů než analogové. Z pohledu státu patří použitelné frekvence k tzv. rodinnému stříbru. Podle jakých kritérií tedy rada vybírala uchazeče? Místopředseda rady Petr Pospíchal připomíná, že kritéria stanoví zákon. Existuje několik různých hledisek pro hodnocení projektu, například jde o přínos pro programovou nabídku.
"Také podle toho, jakým způsobem mohou přispět k rozvoji digitálního vysílání. To znamená, že na tom budoucím digitálním trhu se budou muset uplatnit televize různého typu."
Rada samozřejmě musela také zkoumat finanční pozici kandidátů. Jinými slovy řečeno, jak mají vysílání dlouhodobě zajištěné po finanční stránce.
"Samozřejmě jsme to zkoumali. To je jedno z těch kritérií, které zákon určuje. Zjišťovali jsme jejich schopnost vysílat, schopnost mít technicky zajištěnou veškerou přípravu vysílání."
Do boje o televizní diváky a tím samozřejmě o tržby z reklamy se z rozhodnutí rady pouštějí jak zkušení hráči, tak úplní nováčci. Všichni ovšem musí začít vysílat do jednoho roku. K těm zkušeným patří známý režisér Fero Fenič se svou Febio TV. Velkou výhodu asi bude mít TV Barrandov. Ta má zázemí ve společnosti Barrandov Studio, kterou ovládají finančně silné Třinecké železárny. Má ale i výhodu ve filmovém archivu. Výhodou hudební stanice TV Óčko je zase to, že už má svůj okruh posluchačů, protože se už od roku 2000 podílela na experimentálním digitálním vysílání Českých radiokomunikací. A co čeká už zavedené komerční ´analogové´ televize Nova a Prima? Ty sice neuspěly u rady s žádostí o dalších pět licencí. Přesto mají obě komerční televize své místo v digitálním vysílání zajištěné, a to dokonce zákonem. Nový vysílací zákon, který bude schvalovat sněmovna, totiž počítá s tím, že Nova a Prima získají nejen jeden kanál v digitální síti, ale dokonce jako bonus i licenci pro další program navíc. Licence je všem komerčním televizím udělena na 12 let. Může ale také být předčasně podle zákona odebrána, i když, jak uvádí Petr Pospíchal, je to složité.
"A to je dobře, protože ten provozovatel, který do projektu investuje spoustu peněz, musí mít určitou právní jistotu, že nepřijde o licenci třeba proto, že odvysílá nějaký pořad, který se nebude radě líbit."
Jde hlavně o to, zda se nejsou porušeny licenční podmínky, které si provozovatel sám stanoví v žádosti o licenci.
"Každý přichází před vysílací radu s nabídkou svých licenčních podmínek, které se zavazuje dodržovat a které potom může sice měnit podle jakýchsi pravidel, ale ta změna není tak úplně jednoduchá."
Je zde ale jedna nezodpovězená otázka. Podle podmínek licence musí být nové televize nejpozději do konce roku 2008 dostupné na celém území republiky. V tuto chvíli ale mohou digitální vysílání sledovat jen diváci v okolí Prahy, Brna a Ostravy. A televize nemají samozřejmě vůbec žádnou možnost, jak ovlivnit digitální dostupnost.