Jakub Janda korunoval sezónu vítězstvím ve Světovém poháru
Poprvé v historii vyhrál český lyžař celkové hodnocení SP v olympijské disciplíně. To, co se nepovedlo Raškovi, Jériové, Plocovi ani Neumannové dokázal skokan na lyžích Jakub Janda. Pro pořádek dodejme, že velký křišťálový glóbus týden před ním už podruhé v kariéře zvedal nad hlavu Tomáš Kraus v neolympijském skikrosu.
"Já myslím, že dospěl, nabral sebedůvěru a dobře trénoval. Nahoru mu pomohla také jeho poctivost. Důležitá je i osobnost trenéra Vasji Bajce, který ho uklidnil a dostal český skok v mezinárodním poli někam úplně jinam. Jakubovi pomohla i změna pravidel, protože nemusel přibrat ani shazovat. Všechno sehrálo svou roli, i jeho trpělivost. Nevykašlal se na to, když mu to nešlo."
SP je dlouhodobou soutěží, kde nestačí mít pouze štěstí. To může pomoci při některém z jednorázových závodů, ale seriál skokanských klání je o něčem jiném.
"Vyhrát SP, to chce mít formu celý rok. Vydržet nápor těch mnoha závodů je strašně těžké. Únavné cestování, tlak médií - myslím, že Jakub to letos poznal v plné míře. Je to náročné a vypovídá to formě skokana - letos byl zkrátka nejlepší na světě."
Jakub Janda měl fantastickou první polovinu sezóny. Těsně před ZOH v Turíně však přišel zlom a závodník frenštátské Dukly se začal čím dál častěji trápit. Sakala vidí důvod i v dočasné ztrátě motivace."Útlum přišel po Turné 4 můstků, kde byl na něj vyvíjen obrovský tlak. Po psychickém vypětí a výhře v turné přišlo uvolnění, protože celá sezóna se nedá zvládnout v takovém tempu. Tak trošku mu povolila i motivace, když získal titul z turné jako druhý po Jiřím raškovi."
Janda vyhrál v letošní sezóně pět závodů a desetkrát stál tzv. na bedně. Definitivu zisku SP mu však paradoxně přineslo nejhorší umístění v celém seriálu - 29. příčka na letech v Planici. Právě lety českému reprezentantovi nikdy nevoněly a ty planické obzvlášť. Proto do nedělního závodu raději nenastoupil. Psychický blok neodstranil promluvou do jeho duše ani Jaroslav Sakala.
"Nevím, myslím, že kdo umí skákat na normálním můstku, může dobře skákat i na letech. Bavil jsem se o tom s Jakubem před MS v Kulmu, když mi říkal, že není letec. Jde o to, že má z letů větší respekt. Je to i jeho stylem, neměl ani kde vyzkoušet tvrdší lyže. Pokud ten respekt nepřekoná, asi z něho nikdy velký letec nebude."
Přitom Sakala se právě v Planici stal před 12-ti lety mistrem světa. Proto je asi nejpovolanější osobou, která může vysvětlit zásadní rozdíl mezi lyžařským skokem a letem."Na můstcích, kde se skáče 120 m přichází tlak až v závěru. Na mamutím můstku jedete rychleji, vystoupáte více do výšky a potom ten tlak trvá čtyři vteřiny, zhruba od 100 m je ten tlak na lyže extrémní. V případě Jakuba, který má špičky lyží daleko od sebe ho to může rozkolísat, což je méně bezpečné. Člověk cítí při dvěstěmetrovém skoku všechny poryvy větru jako v letadle. Je to adrenalinový zážitek a když se let podaří, tak si to opravdu užijete."
Kaňkou na vynikající sezóně českého skoku na lyžích je velmi pravděpodobný odchod slovinského trenéra Vasji Bajce od národního týmu. Sakala upozorňuje, že by to Jakubu Jandovi mohlo přinést vážné výkonnostní problémy.
"Dozvěděl jsem se teď z médií, že pokud Vasja nezůstane, tak si Jakub udělá svůj tým a pojede sólo. Nevím, já jsem byl v podobné situaci, navíc jsem za sebou neměl žádné manažery ani tzv. Saky tým. Pokud se tak rozhodne, bude to mít nesmírně těžké, protože bez kluků z mančaftu to jde těžko."
Janda se ziskem velkého křišťálového glóbu zařadil po bok takových velikánů, jakými byli např. Finové Matti Nykkanen či Janne Ahonen. Druhý jmenovaný a zároveň obhájce prvenství za ním v letošní sezóně zaostal o 127 bodů.