Soudkyně se brání soudně

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová s rozhodnutím prezidenta Václava Klause odvolat ji z funkce nesouhlasí. Tento krok považuje za porušení právního řádu a chce se proti němu bránit soudní cestou. Situaci, do níž se dostala, přirovnala k problémům, jež měla jako soudkyně za komunistického režimu.

Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, foto: ČTK

Iva Brožová na tiskové konferenci po svém čtvrtečním odvolání řekla, že "když v dobách hluboké totality jako režimu neloajální soudce prvního stupně čelila kárnému řízení, aniž by byla vyslechnuta, pak tehdejší totalitní ministr projevil tolik politické a právní kultury, že za tímto účelem vrátil věc k došetření." A jaké důvody vedly prezidenta k jejímu odvolání z funkce?

Mluvčí Hradu Petr Hájek řekl, že prezident Klaus odvolal soudkyni Brožovou na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce, který mu koncem ledna poslal v této věci dopis. V něm podle Hájka označil stav Nejvyššího soudu za neudržitelný a alarmující, a prezident se s tímto názorem ztotožnil: "Kromě jiného konstatoval, že se od roku 2002 neustále zhoršuje stav jednotlivých agend u Nejvyššího soudu a že není plněno jeho poslání, spočívající v péči o jednotnost soudního rozhodování. To v důsledku osobního postoje paní předsedkyně, který ministr spravedlnosti považuje za nepochopitelný a neakceptovatelný."

Soudkyně Brožová prohlásila, že její odvolání je protizákonné a neexistují pro ně žádné objektivní důvody: "Budu se bránit soudní cestou. Prozkouším teď kromě moci výkonné i moc soudní, jak se jí daří podržet principy demokratického právního státu."

Personální politiku vlády stejně jako své odvolání považuje Iva Brožová za politický exces a zásah do principu dělby moci ve státě. Václav Klaus její názory razantně odmítl sdělením, že "uplatnění zákona nelze považovat za porušení zásad právního státu".

Nástupcem Brožové patrně bude její hlavní oponent Jaroslav Bureš, nyní Klausův poradce, před čtyřmi lety jeho protikandidát v prezidentských volbách.