Miss - disidentka
Poté, co křehká blondýnka Helena Houdová v roce 1999 získala titul Miss České republiky, povedlo se jí opakovaně šokovat veřejnost jinak, než jsme u "missek" a modelek zvyklí. Nebylo to kvůli milostným aférkám nebo bouřlivým večírkům, ale třeba kvůli její účasti na blokádě Temelína, organizování dětských letních táborů a vyhraněným sociálním a ekologickým postojům. S odstupem sedmi let se zdá, že to nebyla jen prchavá naivita raného mládí. Po ukončení studia sociální a kulturní antropologie se Houdová stala modelkou. Žije v New Yorku a Los Angeles, ale v Česku nadále organizuje dětské tábory, pracuje pro svůj nadační fond Slunečnice - Sunflower a teď se dostala do křížku s Castrovým režimem na Kubě. Podrobnosti zjišťoval Peter Gabaľ.
"Já jsem tam jela s Helenou Houdovou, která je ředitelka neziskové organizace Sunflower, která se zabývá vzděláváním dětí a podporuje v podstatě děti v chudých zemích po celém světě. A my jsme tam, nebo Helena tam především jela mapovat situaci, podívat se, jestli by tam byly třeba projekty, které by mohla podporovat. Takhle jsme se tam dostaly."
I jenom svobodné focení v komunistické zemi je stále velký problém, zjistily kamarádky na Kubě. Mariana Kroftová pokračuje:
"Přihodilo se to, že jsme procházeli jednou chudší částí Havany a fotily jsme. Fotily jsme ulice, fotily jsme domečky, dokonce nás jedna rodina pustila i dovnitř do domu. Samozřejmě to byla jejich iniciativa. Ti žili opravdu v takovém tom úplném slumu, v domku který byl z papíru a z kusů železa, no a když jsme tam zrovna fotily tu rodinu, samozřejmě že by jsme nefotily něco, co by s lidem nelíbilo, co by neodsouhlasili, tak tam najednou přišla nějaká paní z Výboru pro revoluci, a začala vlastně tvrdit, že je to protirevoluční jednání, že se snažíme nabourat revoluci, že fotíme odpadky a nepořádek a že tímto teda tu revoluci nahlodáváme."
Krátce na to byly obě Češky zatčeny kubánským policistou v civilu.
"Nejdřív jsme se dostaly na normální policejní stanici, kde to bylo problematické, protože samozřejmě nikdo nehovořil anglicky, nikdo s námi vůbec nemluvil... Především, což bylo velmi problematické, odmítli aby jsme mohly kontaktovat svého ambasadora."Asi po jedenáctihodinovém zadržování byly obě ženy uprostřed noci propuštěny s tím, že se mají nadále zdržovat v Havaně, fakticky v domácím vězení. Nakonec se směly zkontaktovat s velvyslanectvím České republiky a opustit Kubu. Ženskou lstí dokonce zachránily část fotek, protože zatímco Kroftové byl fotoaparát odejmut i s filmem, Houdová měla digitální kameru, jejíž paměťovou kartu narychlo schovala ve spodním prádle. Celá věc tím pochopitelně nemohla skončit. České ministerstvo zahraničních věcí si ve středu předvolalo kubánskou chargé d´affaires v Praze Aymeé Hernándezovou a požadovalo vysvětlení, proč kubánská policie odmítla českým občankám kontakt s českým velvyslanectvím a dopustila se tím flagrantního porušení mezinárodního práva. Praha také vyjádřila nesouhlas s tím, že obě ženy byly zadrženy kvůli fotografování Havany, sdělil nám Richard Krpač z tiskového odboru ministerstva a interpretoval vyjádření druhé strany:
"Paní chargé d´affaires kubánského velvyslanectví odůvodnila zadržení českých občanek tvrzením, že české občanky ve spolupráci s disidenty cíleně prováděly nepřátelskou protikubánskou činnost. A pro odpověď na otázku, proč jim byl odmítnut kontakt s českým zastoupením v Havaně, v tuto chvíli nemá dostatek informací a musí si je vyžádat z Havany."
Pro Helenu Houdovou celá věc ještě také nekončí. Ve spolupráci se společností Člověk v tísni by chtěla uspořádat výstavu fotografií, která ukáže Kubu nejen jako bezstarostný ráj turistů, ale i jako zemi nesvobody a politického útlaku.