Strahov

Dnes se vydáme na Strahov. Navštívíme klášterní kostel, který je veřejnosti běžně nepřístupný a je zde pochován zakladatel řádu premonstrátů svatý Norbert. Podíváme se i do kapitulní síně, kde jsou přijímáni noví členové řádu a do nejstarších románských prostor kláštera. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Když byl ve 12. století Strahovský klášter založen, byl to v celých českých zemích čtvrtý nejvýznamnější chrám. O jeho vznik se zasloužil olomoucký biskup Jindřich Zdík a budoucí český král Vladislav I. Název Strahov pochází od staročeského slova strážiti. Klášter byl totiž na samé výspě Prahy a přestavoval jakousi ostrahu města. Sídlili zde premonstráti a je zde i pochován zakladatel tohoto řádu svatý Norbert. Na svoji dobu byl Strahov velice monumentální dílo, které bylo poničeno požárem a několikrát válkou. Jen kousek od kláštera se nachází Bílá hora, kde 8. listopadu 1620 došlo ke známé bitvě, připomněl náš průvodce Stanislav Marchal.

"Trvala dvě hodiny. První hodinu bitvy to vypadalo, že se štěstí přiklání na stranu stavovského vojska, takže Jindřich Matyáš Thurn, velitel stavovského vojska poslal urychleného posla na Pražský hrad ke králi Fridrichu Falckému a vyzval ho, aby co nejrychleji přijel na bojiště, aby mohl pozdravit svou vítěznou armádu. Fridrich Falcký právě pořádal na Hradě slavnostní hostinu na počest velvyslance svého tchána anglického krále Jakuba I. Určitou dobu proto trvalo, než z Pražského hradu přijel. A naopak místo toho, aby pozdravil vítězné vojsko, tak viděl prchající, kteří na něj křičeli: bitva je ztracena, prohráli jsme a podobně. Frichrich Falcký chvíli pozoroval úprk svého vojska. Poté přenocoval na druhém břehu Vltavy na Starém Městě pražském. Jeden z habsburských kronikářů neopomněl napsat, že noc nestrávil se svojí zákonitou manželkou královnou Alžbětou, ale s jakousi staroměstskou dámou a druhého dne opustil navždy Prahu."

Krátce po bitvě na Bílé hoře došlo k obnově kostela a její součástí byla slavnost, během které byly na Strahov převezeny ostatky zakladatele premonstrátského řádu svatého Norberta z Magdeburku. Zde působil jako arcibiskup. Za 30-ti leté války však byl Magdeburk obsazen protestanty.

"Toho využil strahovský opat Kašpar z Questemberga a inicoval slavnostní převoz ostatků sv. Norberta. Pět dní před tím pražský arcibiskup kardinál Arnošt Harrach slavnostně na Strahově prohlásil sv. Norberta patronem české země a tím získal jakýsi titul k tomu, aby ostatky byly převezeny do Prahy. Až do 19. století byly uloženy v prostoru hlavního oltáře a v 19. století přeneseny do kaple sv. Voršily a zde jsou dodnes."

Za autora přestavby kláštera do podoby, kterou dnes vidí jeho návštěvníci, je považován Anselmo Lurago, předpokládá se však, že na barokní obnově kláštera pracovala celá řada významných architektů. Spekuluje se také o Santinim, nicméně jeho účast stoprocentně doložena není. Zajímavostí kostela jsou varhany. Na ně totiž během svého pobytu v Praze několikrát hrál slavný Mozart. Za pozornost stojí i krásně vyřezávané lavice z druhé poloviny 18. století. Ty pořídil opat Mayer, který také pro klášter získal Růžencovou slavnost od Albrechta Dürera. Velcí umělci pracovali i na výzdobě kostela. Například Ignác Platzer, který stvořil i dva známé bojující giganty u vstupu do Pražského hradu.

Nejdůležitější místností strahovského kláštera je kapitulní síň. Do své původní podoby se ji podařilo uvést po roce 1990 a definitivně byla znovu vysvěcena v roce 2003. Právě zde dochází k přijímání členů řádu. Nyní jich tu žije dvacet. Zajímavostí je, že do kláštera může vstoupit pouze vdovec nebo svobodný muž. Rozvedený jen v jediném případě.

"Že by proběhl tzv. církevní rozvod a ten spočívá v tom, že by se jeho manželka stala členkou některého z ženských klášterů a v těch regulích je jasně napsáno, že k tomu nesmí tu manželku nutit."

V kapitulní síni jsou i vzácné obrazy. Na jednom z nich je zachycena scéna obrácení sv. Norberta. Ten byl údajně prostopášný bohatý mladík, který byl sražen bleskem z koně. Kůň byl zraněn, ale sv. Norbertovi se nic nestalo a přiklonil se poté k duchovnímu životu. Vztah k přijímání členů řádu pak má freska na stropě, scéna, jak Kristus léčí chromé u jezera.

"Vždy jednou za čas nad jezerem, které se nachází v Palestině, anděl zčeřil vodu a v tom momentě bylo možné do vody vniknout a uzdravit se. Legenda říká, že jeden chromý čekal u jezera celé desítky let, poté přichází Kristus a říká mu vstaň a choď. On skutečně vstal a v momentu, kdy se zčeřila voda, tak se do jezera dostal a došlo k jeho uzdravení. Ta scéna "vstaň a choď" tady není náhodně. Souvisí s tím, že toto je kapitulní síň, tady se přijímá člen řádu premonstrátů. On se tady položí na zem, je přikryt látku a v tomto okamžiku se mu řekne ta samá slova, která jsou zde vstaň a choď".

Zajímostí kláštera je i bazén. Nikoliv však novodobý, ale už z 12 století. Při rekonstrukci kláštera se také zjistilo, že v jeho prostorách jsou zachovány rozsáhlé pozůstatky románské architektury, které do té doby nebyly známy. Dnes tyto prostory patří k nejzachovalejším románským prostorám u nás.

"V současné době má řád premonstrátů záměr, že v sále bude expozice, která bude věnována svatému Norbertovi a budou zde umístěny obrazy, které namaloval barokní malíř Jan Jiří Herink. Ty jsou v současné době v milevské klášterní bazilice. K tomuto rozhodnutí vedla řád jedna věc. Umělci, kteří si pronajímali tyto prostory na výstavy, tak vůbec nedbali na to, že jsou v románských prostorách a zatloukali do románského zdiva různé skoby a hřebíky."

Jak dodal Stanislav Marchal, když už jsme u umění, součástí kláštera je obrazárna, která byla opět otevřena před deseti lety a patří k nejvýznamnějším sbírkám na území Česka. Jsou zde obrazy z doby gotiky až po romantismus.