Čeští zemědělci si podle Eurostatu výrazně polepšili

Čeští rolníci nebudou blokovat dálnice ani pořádat jiné protestní akce, jak plánovali. Premiér Jiří Paroubek jim slíbil přidat nejméně dvě miliardy korun. Otázkou zůstává, zda by měli farmáři důvod k protestům, i kdyby si zvýšení dotací nevymohli. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Když volají zemědělci po vyšších dotacích, mají na mysli zejména nebo spíše výhradně tzv. přímé platby. Ty rozděluje Brusel. Zemědělci nových členských zemí unie přitom dostávají mnohem méně peněz než farmáři ze starých zemí unie. Zhruba jen jednu třetinu. Dotace se postupně vyrovnávají a pro všechny stejné mají být v roce 2013. Podle tzv. Kodaňských dohod ale mohou vlády nových unijních zemí už nyní svým zemědělcům o něco přilepšit. Jinými slovy řečeno, mohou doplnit platby z Bruselu ještě o platby z vlastních zdrojů. Čeští zemědělci by tak mohli v příštím roce teoreticky dosáhnout až na úroveň 65 procent plateb, jaké dostávají farmáři ze starých zemí unie. Předpokládá to ovšem další výdaje ze státního rozpočtu. Farmáři, sdružení převážně v Agrární komoře, ale byli rozhodnuti, že ty peníze pro sebe získají, i kdyby měli zablokovat dálnice a další komunikace. Nakonec to nebude nutné. Premiér Jiří Paroubek opět sáhl do státní kasy a hněv farmářů utlumil. Příští rok by se naši zemědělci měli dostat na 63 procent úrovně někdejší patnáctky.

"Ještě v rozpočtu tohoto roku si můžeme díky úsporám dovolit to, že bychom uvolnili zhruba dvě miliardy korun ve prospěch přímých plateb."

O dalších asi osmi stech miliónech korun se ještě bude jednat. V příštím roce tedy vychází dotace na jeden hektar zemědělské půdy na deset tisíc korun oproti letošním zhruba osmi tisícům. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je nárůst dotací nezbytný, protože už dnes jsou mnohé zemědělské firmy na pokraji kolapsu.

"Není jediná výrobní oblast v republice, která by byla v letošním roce v kladných číslech."

Zleva prezident Agrární komory Jan Veleba, premiér Jiří Paroubek a ministr zemědělství Petr Zgarba, foto: ČTK

Údaje, které zveřejnil Evropský statistický úřad, ale vypovídají o něčem trochu jiném. Eurostat vyčíslil, že po rozšíření unie si z celé pětadvacítky nejvíce polepšili právě čeští zemědělci. Jejich příjmy stouply více než dvojnásobně, přesně o 108 procent. Domácí zemědělci také prodávají svou produkci za stejné ceny, jako jejich kolegové v západní Evropě. O tom se například výrobcům potravin může jenom zdát. Jak uvádí zemědělský analytik Petr Havel, neustále finanční porovnávání se s farmáři ze západní Evropy je dost zavádějící.

"My porovnáváme jenom příjmy, to znamená sto procent příjmů staroevpropských zemědělců se šedesáti procenty příjmů nových evropských farmářů. Jenže problém je v tom, že jsou také výdaje. Skutečností je, že zemědělci ve starých členských zemích mají například dvacetkrát vyšší cenu pronájmu zemědělské půdy, desetkrát vyšší cenu půdy, když ji nakupují, zhruba dvakrát vyšší cenu práce. To znamená, že oni sice dostanou více peněz, ale také více utratí. To příjmové porovnání 100 ku 65 tedy tak razantně rozdílné není."

Petr Havel se zároveň staví na stranu kritiků zemědělské politiky Evropské unie jako takové. Nejprve, jak připomíná, se vydávají peníze zemědělcům na to, aby něco vyrobili, a pak je nutné vynakládat další peníze, aby to, co se vyrobilo a je nadbytečné, se mohlo dotovaně, a tím se ztrátou, prodat. Po pravdě řečeno, i z řad českých farmářů lze zaslechnout ujištění, že oni by přežili i bez dotací. Nesměl by je ale dostávat tou či onou formou ani žádný jiný farmář v unii.