Kvůli terorismu usilují tajné služby o větší pravomoci

Potenciální teroristé by měli mít v budoucnu v Česku těžší život. Bezpečnostní rada státu totiž navrhla vládě posílit pravomoci zpravodajských služeb. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Ministr vnitra František Bublan a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (vpravo) - zasedání bezpečnostní rady státu, foto: ČTK

Tajné služby požadují, aby pro ně padla různá tabu. Měl by se jim například usnadnit přístup k bankovním kontům, k mobilním telefonním sítím, k citlivým databázím či k odposlechům, které by byly schváleny až dodatečně. O změnu zákonů usiluje ministr vnitra František Bublan, který už vloni na podzim předkládal analýzu toho, co zákony zatím službám umožňují a co nikoli, a důvody, proč by se měly jejich pravomoci rozšířit. Zároveň Bublan usiluje o užší koordinaci činnosti policie se zpravodajskými složkami. Ministr se ohrazuje proti tvrzení, že boj proti terorismu je jen záminka k tomu, aby tajné služby a policie získaly větší pravomoci.

"On zde je, je všude ve světě a jednou by to nemuselo minout ani nás. Potom bychom se třeba mohli divit a mohli bychom se ptát, co jsme pro to udělali či neudělali. Tím, že jsem v těch zpravodajských službách pracoval, nějaké zkušenosti mám. Mám přehled o tom, jaké informace se tam vyskytují. Teď mám zase přehled o tom, jaké informace jsou v policii, jaké jsou zdroje těchto informací, jak se ty informace analyzují, zpracovávají, jak se s nimi zachází. Vidím takovou šanci, že kdyby se vytvořil nějaký koordinační celek, kde by se ty hlavní informace soustředily, kde by se i vyhodnocovaly, tak by nám to velmi prospělo. Možná bychom si ušetřili mnoho zbytečných úkonů, které někdy děláme na několika úrovních a mnohdy se dopouštíme duplicit."

František Bublan ale chápe, že jde o velice citlivou záležitost. Zvýšené pravomoci by proto měly být doprovázeny také větší možností kontroly bezpečnostních složek.

"Nejdříve předložíme zákon o kontrole zpravodajských služeb, který se také dotváří, a který bude jasně vymezovat, jak má být ta kontrola hluboká a účinná."

Změny zákonů vedoucí k posílení pravomocí bezpečnostních složek by mohla mít vláda na stole začátkem příštího roku. Už před časem ale ministr vnitra nevyloučil ani možnost, že by mohl vzniknout speciální antiteroristický zákon.

"Tam by se vlastně aplikace všech těchto nadprůměrných záležitostí dala svést pouze na myšlenku boje proti terorismu. Nebo se budou novelizovat příslušné zákony, to znamená zákon o zpravodajských službách, zákon o policii, zákon o bankách apod."

Není zatím jisté, zda pro zvýšení pravomocí budou mít pochopení také zákonodárci, kteří dosud opakovaně podobné návrhy většinově odmítli. Bublan ale argumentuje tím, že podobné zákony už přijaly USA i mnohé evropské státy. Mnozí lidé ovšem poukazují na to, že nejsou stanoveny hranice, kam až by mohlo jít posilování pravomocí bezpečnostních složek a kde jsou vlastně ještě přípustné limity pro omezení osobních práv a svobod. Například ve Velké Británii navrhuje vláda stíhat dokonce i čtení internetových stránek s teroristickou tématikou. Takový krok se moc nezamlouvá známému počítačovému odborníkovi Petru Koubskému.

"Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Toto vypadá jako jeden z těch úmyslů. Jakmile s tím autority jednou začnou, je velký problém, kde to skončí. U terorismu si všichni snadno a dobře zdůvodníme, že je to v obecném zájmu. Potom se ale může postupovat dál a dál, až skončíme v nějaké orwellovské vizi. Obecně vzato, mě se tento přístup příliš nelíbí."

A co si myslí o posilování pravomocí bezpečnostních složek někdejší disident, poslanec a senátor, filosof Daniel Kroupa?

"Já jsem přesvědčen, že především potřebují reformu naše zpravodajské služby, aby pracovaly daleko efektivnějším způsobem než nyní. Podle informací, které mám, neodvádějí ty služby příliš velké výkony. Na druhé straně v odvislosti s teroristickými útoky v Madridu a v Londýně je úvaha o posílení pravomocí žádoucí. Jsem ale přesvědčen, že by reformní kroky neměly jít nad rámec naší Listiny práv a svobod."