Jaké je postavení žen v české politice?
Ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně sedí pouhých 31 žen. Malé zastoupení žen ve veřejných funkcích vidí jako problém i samotní politici. Proto se křesťanští demokraté rozhodli doporučit krajským organizacím, aby na kandidátkách pro příští parlamentní volby bylo více žen. A komunisté jdou ještě dál - na prvních třech místech jejich kandidátky musí být alespoň jedna žena. Jaké je postavení žen v politice? A mají vůbec zájem se v ní angažovat? Na to hledala odpověď Martina Lustigová.
Podívejme se nejprve na vedení parlamentních stran - ženy jsou zastoupeny pouze u ODS a ČSSD. Sociální demokraté mají stanoveno, že v jejich orgánech musí být alespoň 25 procent žen a žena musí obsadit alespoň jeden z místopředsednických postů. Občanští demokraté žádné takové ustanovení nemají - jejich místopředsedkyně Miroslava Němcová ostatně považuje takové zvýhodňování za zbytečné. Proč některé strany stanovují, kolik má být na kandidátkách nebo ve vedení žen? To je otázka pro politologa Jana Bureše: "Podle mě se domnívají, že to přiláká větší procento voličů, protože voliči většinou reagují na větší množství žen na kandidátkách příznivě, zejména pokud jsou to ženy mladší a pohledné. Je to samozřejmě do určité míry marketingový trik. Na druhou stranu myslím, že to může být i důsledek určité potřeby mít větší ženské zastoupení ve sněmovně - některé politické strany se mohou domnívat, že ženský element je v jejich parlamentních klubech zastoupen příliš málo."
Zastoupení žen je v české politice oproti zemím západní Evropy výrazně nižší. Pro srovnání - například ve skandinávských zemích počet političek téměř odpovídá zastoupení žen v populaci. Na kritický nedostatek žen v české politice reagovala skupina kolem Zdenky Ulmannové založením ženské strany Rovnost šancí. Proč tato strana před časem vznikla? "Hlavní důvod je prosadit ženy do rozhodovacího procesu, protože stávající stav, který je u nás i třeba v parlamentním zastoupení, což zhruba vystihuje republikový průměr ve všech ostatních oborech a odvětvích, je 85% mužů ku 15% žen. To vůbec neodpovídá civilizované situaci,"říká Zdenka Ulmannová.
Je ale založení ženské strany cestou ke zvýšení zastoupení žen v politice? Odborníci se shodují, že její šance dostat se do parlamentu jsou minimální, přesto ale vyzdvihují to, že alespoň upozorňuje na jeden z problémů české politické scény. Má vůbec existence takové strany smysl?
Podle odborníků ve vyspělých demokraciích zpravidla uspějí politické strany, které nabízejí řešení všech celospolečenských problémů. Zastoupení zájmových stran je charakteristické spíše pro země, které ještě nemají příliš vyspělou demokracii. Proto je spíš na velkých politických stranách, aby ženskou otázku řešily. Ženy se ovšem do politiky příliš nehrnou. Proč? Na to se ptám sociologa Jana Hartla: "Ženy mají pocit, že narážejí na neporozumění a cizí prostředí. Je všeobecně známé, že politika je u nás vlastně mužskou záležitostí. A z výtek nejčastěji zaznívá to, že charakter naší politiky je velmi nevěcný, takový ideologický. A ono ideologizování daleko více vyhovuje mužům, ženy jsou praktičtější, konkrétnější, věcnější."
