Paroubek nabídne některým sudetským Němcům jistou satisfakci
Někteří sudetští Němci by se mohli dočkat jistého "gesta usmíření". Takový krok politici už léta zvažují. Dosud však zůstalo jen u příslibů. Premiér Jiří Paroubek nyní oznámil, že právě toto téma chce během několika týdnů předložit vládě. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
"Byli jiné národnosti, ale byli to občané Československa a byli proti fašismu. Není možné házet je do jednoho pytle."
Říká šéf lidovců Miroslav Kalousek. Jak přesně by mělo vypadat vstřícné gesto a jaké případné finanční satisfakce by zahrnovalo, to premiér Jiří Paroubek zatím neupřesnil. Opozice už ale jeho pondělní prohlášení kritizovala. Komunisté se podle místopředsedy Jiřího Dolejše obávají prolomení tzv. Benešových dekretů a spokojili by se pouze s obecnou politickou deklaraci.
"Otevřít různé majetkové náhrady směrem k nové kategorii by bylo velmi problematické, protože by to byl možná nekonečný proces."
Premiérův plán ostře odmítá i ODS. To potvrdil její stínový ministr zahraničí, europoslanec Jan Zahradil.
"Velmi nezodpovědně bourá konsensus české politické scény, že se k těmto věcem nebudeme vracet, protože jsme je uzavřeli česko-německou deklarací."
V souvislosti s německými antifašisty, kteří opustili po válce Československo, hovořil premiér o sociálních demokratech, komunistech a katolických kněžích. Politolog Bohumil Doležal ale soudí, že dobrovolně odcházeli hlavně komunisté, a to základě instrukcí z Moskvy. Měli posílit pozice komunistů v tehdejším východním Německu.
"Nějakých sociálních demokratů se to asi také bude týkat. Možná, že by se našel i nějaký farář. Já si ale myslím, že naprosto drtivá většina těch lidí byli komunisti. A mě se zdálo, že pan Dolejš se k tomu vyjádřil velmi zdrženlivě na rozdíl od brutálně přímého stanoviska pana Zahradila. To stanovisko pana Dolejše je opatrnější. Komunisté k tomu nemají pochopitelně nějaký tvrdě záporný postoj."
Podle Bohumila Doležala se ve vyhlášení premiéra Paroubka stále obchází zásadní problém.
"Takové gesto nemá vůbec žádný smysl. Netýká se podstaty věci. Podstata věci spočívá v tom, že nějaké vstřícné gesto zaslouží vyhnání jako celek."
O odškodnění sudetoněmeckých antifašistů mluvil už bývalý premiér Vladimír Špidla. Bývalý vicepremiér Petr Mareš pak před dvěma roky navrhoval pro změnu nějak symbolicky odškodnit ty občany německé národnosti, kteří tady zůstali a utrpěli různé majetkové a finanční újmy jenom proto, že byli Němci. S tímto návrhem přišlo i Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jak potvrdila jeho předsedkyně Irena Kuncová.
"My jsme požadovali vyrovnání alespoň pro tu nejstarší generaci, která byla po válce nasazena práce a lidem nebyla ta léta započítána do důchodu, pro lidi, kterým bylo odebíráno dvacet procent ze mzdy, apod.. Jednalo se hlavně o tuto generaci, která pomalu vymírá."
Plán bývalého vicepremiéra Mareše na symbolické odškodnění tuzemských Němců považuje za velmi dobrý také Bohumil Doležal. Za současné politické konstelace v zemi ale podle něj mají podobná gesta malou šanci na úspěch.
"Myslím, že ten návrh někde je, že tam leží a že by se o něm mělo jednat. A pokud by chtěl pan Paroubek udělat nějaké vstřícné gesto, tak toto by bylo daleko vhodnější. Jediný problém je v tom, že v nynější politické konstelaci se nedá udělat jakýkoliv rozumný návrh, ať už jde o Němce, kteří tu zůstali, nebo o vyhnané Němce. Opozice to nepřipustí, značná část sociální demokracie to také nepřipustí a dvě malé koaliční strany to také nepřipustí. Nepřipustí to nikdo. Mě se tedy zdá, že je to jenom takový nedůstojný balet, aby se něco udělalo a přitom se neudělalo nic."