Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat... Tuto věštbu o Praze měla podle pověstí pronést z vyšehradské skály kněžna Libuše.
Na Vyšehradě měl sídlit bájný kníže Krok se svými dcerami. Právě sem přišel Přemysl Oráč a Bivoj přinesl svého kance. Kůň Šemík v sedle s Horymírem přeskočil vyšehradské hradby, přeplaval Vltavu a podle Starých pověstí českých utíkal k Neumětelům.
Vyšehrad, mohutná skála nad Vltavou, lákala k osídlení už v nejstarších dobách a stala se předmětem mnoha pověstí. Skála je tu pořád stejná. Jak se ale změnil život na jednom z nejznámějších pražských pahorků?
Je starší Vyšehrad nebo Pražský hrad?
V celé Praze nejspíš nenajdete žádné jiné místo, se kterým by bylo spojováno tolik národních pověr. Historici a archeologové se dohadují o tom, jestli je Vyšehrad starší nežli Pražský hrad, který je považován za symbol královské moci. Jak to tedy bylo, ptáme se ředitele muzea Vyšehrad Petra Kučery.
"Ačkoliv nálezy na Vyšehradě máme o pár tisíc let dříve, než na Pražském hradě, novější stavební historie je o sto let dříve doložena na Pražském hradě. Takže z hlediska našich dějin je Vyšehrad o sto let mladší než Pražský hrad. Víme však, že byl osídlen i dávno předtím, i když zatím netušíme, jakou funkci to osídlení plnilo. Každopádně od 10. století existují oba dva hrady a kolem nich postupem času krystalizují pražská města. Vůbec prvním označením Prahy bylo ‚Mezi hrady', což odráží toto postavení."
Největší slávu přinesl Vyšehradu první český král Vratislav II.
I když zpočátku byly pozice hradů na obou pražských kopcích stejné, postupem času se jejich vliv a postavení měnily. Nejslavnější období Vyšehradu souvisí s vládou prvního korunovaného českého krále Vratislava II.
"Ten si zvolil Vyšehrad za své sídlo, a proto ho přestavěl v monumentálním duchu. Založil královskou akropoli i královskou kapitulu s kostelem sv. Petra a Pavla, který se stal hlavním vyšehradským chrámem. To bylo relativně krátké období, kdy byl Vyšehrad asi významnější než Pražský hrad. Pak už k tomu nikdy nedošlo. Ale na minulost spojenou s prvním českým králem se často odkazovalo."
Mimochodem, krále Vratislava II. připomíná i nové logo Vyšehradu. Tvoří ho písmeno V a dvojtečka složená ze symbolu dvou hvězd. Hvězda je symbolem ducha a nadčasovosti, ve vertikálním spojení pak symbol odkazuje i na samotný název místa Vyšehrad - Vyšší město (Akros - Polis).
Vyšehradem se prohnalo tornádo a podle Kosmovy kroniky zahynulo 900 lidí
Když se podíváme do historie, tak z Kosmovy kroniky zjistíme, že 30. července roku 1119 se Prahou prohnalo tornádo, které zasáhlo jižní stranu Vyšehradu. Během přírodní katastrofy zahynulo nejméně 900 lidí a bylo zničeno mnoho staveb na Vyšehradském kopci. I když velká část budov rychle opravila, význam Vyšehradu stále klesal a většina společenského života se odehrávala na Pražském hradě a na Starém Městě. Ale ve 14. století se situace začala měnit:
"Karel IV., který přestavěl Pražský hrad do podoby moderního sídla, výrazně přestavěl i Vyšehrad. Nikoliv z důvodu, že by na něm chtěl sídlit, ale protože na něj umístil začátek královské cesty i rituály spojené s korunovací. Vyšehrad vlastně budoval jako pomník svých předků. Navíc Vyšehrad měl i vojenský význam a měl střežit jižní část města. Ale Vyšehradská citadela, která se začala stavět po Třicetileté válce, nebyla nikdy dokončena a nikdy nesloužila svému účelu, zato byla dvakrát dobyta nepřítelem."
V následujících stoletích se Vyšehrad znovu ocitl „ve stínu" Pražského hradu a trochu mimo hlavní společenský život. Až do 19. století byl s podhradím samosprávným městem, k Praze byl oficiálně připojen až v roce 1883.
"Význam Vyšehradu znovu roste v 19. století, kdy tady působili vlastenecky naladění probošti Mikuláš Karlach a Václav Svatopluk Štulc, kteří začali budovat představu o Vyšehradu jako o bájné národní české skále. A právě v tomto období zde byl založen národní hřbitov. Byly tu vybudovány i nové stavby v romantickém duchu, které ještě víc zdůrazňovaly punc Vyšehradu jako národního symbolu."
Slavnou historii Vyšehradu popisují pověsti a báje. Otázky, co se na Vyšehradě dělo, možná zodpoví v budoucnu archeologové, protože Vyšehrad je relativně málo prozkoumaný, pouze ze 17 procent.
Místní komunita má asi čtyřicet obyvatel
I dnes stojí Vyšehrad trochu stranou od společenského dění. Je totiž dál od hlavních turistických tras. Podle Petra Kučery se turisté často Vyšehradem jen proženou. Nemají tak čas si všimnout, že Vyšehrad je úžasnou symbiózou parku a kulturních památek.
"Vyskytují se zde poměrně vzácné rostliny a živočichové. Je tu ale také komunita lidí, máme tu zhruba čtyřicet obyvatel, do toho zde funguje řada institucí. Takže i mentalita je zde taková trochu komunitní, trošku vesnická, včetně toho podhradí. Často říkám, že Vyšehrad je památka, park a vesnice v jednom."
Jak dopadla sázka s čertem? Pozůstatkem jsou Čertovy kameny
Turisté, kteří se rozhodnou věnovat prohlídce Vyšehradu alespoň půl dne, zklamaní nebudou. Kromě národního hřbitova, kostela sv. Petra a Pavla a rotundy sv. Martina mohou navštívit mnoho dalších zajímavých míst - například podzemní kasemata, letní amfiteátr, purkrabství nebo zbytky gotické pevnosti. Další zajímavostí Vyšehradu jsou záhadné kameny.
"Určitě nejpopulárnější jsou takzvané Čertovy kameny. Existuje mnoho teorií, odkud pochází. Mezi nejznámější patří legenda o jistém vyšehradském knězi, který se vsadil s čertem o to, že rohatý nestihne do konce noční mše přinést na Vyšehrad sloup z římské baziliky Santa Maria v Trastevere. Kněz začal sloužit mši, čert letěl do Říma. Vyrval sloup a vydal se na zpáteční cestu. Svatý Petr, který je společně se svatým Pavlem patronem vyšehradského chrámu, však čertovi v návratu bránil, zpomaloval ho a třikrát ho srazil do benátských lagun. Čert nakonec dorazil pozdě a ve vzteku prorazil sloupem střechu baziliky, což dodnes připomíná malba."
Také se říká, že kameny představují zbytky pohanského háje nebo jsou to pozůstatky slunečního kalendáře. Ale skutečnost bude asi taková, že se jedná o fragment sloupů některé ze staveb.
Letos slaví vyšehradská kapitula 950 let od svého vzniku. Založil ji už vzpomínaný první český král Vratislav II. Nepohodl se se svým mladším bratrem - pražským biskupem Jaromírem. Proto založil kapitulu, která byla podřízená přímo Římu a nikoliv českému biskupovi. Proto byl hlavní místní chrám zasvěcen sv. Petrovi a Pavlovi - stejně jako bazilika v Římě, která má rovněž ve znaku zkřížené svatopetrské kříže.
