Čína protestuje proti návštěvě Vystrčila na Tchaj-wanu. Ministerstvo si předvolalo velvyslance
Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan budí emoce. Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus, prohlásil čínský ministr zahraničí Wang I.
Dodal, že zpochybňování zásady jedné Číny znamená "znepřátelit si 1,4 miliardy Číňanů" a že čínská vláda a lid nebudou tolerovat takovou "otevřenou provokaci". Vystrčil považuje vyjádření za zásah do vnitřních záležitostí ČR.
"Takto ostrá, až nediplomatická slova jsou z mého pohledu něco, co nepomáhá uklidnit situaci. I proto si budeme předvolávat čínského velvyslance. Sejdu se s ním buď já osobně nebo můj zástupce," prohlásil český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle jeho slov má cesta dopady na vztahy s Čínou, ale toto už je za hranou.
Krátce po tomto prohlášení si na Petříčkův pokyn jeho náměstek Martin Tlapa předvolal čínského velvyslance Čang Ťien-mina a vyjádřil s prohlášením šéfa čínské diplomacie zásadní nesouhlas. Prohlášení označil za nevhodné a neodpovídající standardům diplomatické komunikace mezi dvěma suverénními zeměmi.
Opozice: čínské prohlášení je nepřijatelné
Prohlášení šéfa čínské diplomacie považuje za absolutně nepřijatelné opozice. Místopředseda lidovců a šéf jejich poslanců Jan Bartošek požaduje odvolání čínského velvyslance.
Předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Vít Rakušan uvedl, že mentalita Číny, kdy nás nevnímá jako suverénní stát a jedná s námi z pozice síly, je neakceptovatelná.
Právě nátlak čínské ambasády v Praze nejen v této záležitosti Vystrčil označil za jeden z důvodů, proč se návštěvu Tchaj-wanu rozhodl uskutečnit.
"Česko je svobodnou, suverénní a demokratickou zemí, naše parlamentní diplomacie je diplomacií, která má zájem na tom, aby Česko vystupovalo tak, jak kdysi nastavili Václav Havel a Jiří Dienstbier, to znamená, že hájí svobodu a demokracii a hájí svoji suverenitu."
Předseda Senátu během návštěvy Tchaj-peje českým novinářům řekl, že ho čínské prohlášení mrzí a že cesta nemá za cíl se proti někomu vymezovat. Naopak má vytvářet co nejlepší podmínky pro hospodářský rozvoj Česka a pro spolupráci mezi demokratickými zeměmi:
"Věřím, že si své demokratické zpoždění postupně začnou uvědomovat i další vysocí političtí představitelé například evropských demokratických zemí a také samotné EU, a že také Tchaj-wan brzy navštíví."
S cestou nesouhlasil premiér ani prezident
S Vystrčilovou cestou na Tchaj-wan nesouhlasil například premiér Andrej Babiš (ANO) nebo prezident Miloš Zeman. Podle Hradu současné dění zhoršuje zahraničně-politické postavení Česka, řekl Radiožurnálu mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
"Česká republika se dostává do středu souboje velmocí, což je věc samozřejmě velmi neblahá. Není přijatelné, aby Česká republika byla předmětem dramatických prohlášení. V každém případě velice pečlivě sledujeme situaci."
Podporu cestě naopak vyslovil při návštěvě Česka americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
"Američané se těší na to, až se pan předseda vrátí a budou na tom sledovat, jak silná bude ta čínská reakce. Hodíme se jim jako takový pokusný králík," reagoval v České televizi ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Naopak sedmdesát světových politiků z Evropského parlamentu, Spojených států nebo Austrálie vydalo společné prohlášení, v němž českou senátní návštěvu podporují.
Tchaj-wan v Česku investoval 5,7 miliard korun
Vystrčila doprovází asi 90členná delegace, kterou tvoří politici, včetně pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), podnikatelé, zástupci vědeckých i kulturních institucí či novináři. Na nedělní večeři s tchajwanským ministrem zahraničí Vystrčil cestu označil za historickou návštěvu. Ve svém projevu ocenil svého předchůdce ve funkci Jaroslava Kuberu, který cestu na Tchaj-wan začal plánovat. Promluvil také na univerzitě, kde v roce 2004 vystoupil i bývalý český prezident Václav Havel a kde dostal čestný doktorát.
Česká republika je pro tchajwanskou ekonomiku podle analytiků dvakrát důležitějším obchodním partnerem než pro ekonomiku čínskou. Stav přímých čínských investic v českém zpracovatelském průmyslu činil ke konci roku 2017 zhruba 410 milionů korun, Tchaj-wan v Česku k tomuto období investoval 5,7 miliardy korun, tedy zhruba 14krát více. Většími investory už jsou v českém průmyslu z asijských zemí dlouhodobě pouze Jižní Korea a Japonsko.
