Hranická propast může měřit až kilometr. V jezeře najdete minerálku
Nejhlubší sladkovodní propast je hlubší, než se předpokládalo. Nová studie ukazuje, že Hranická propast může mít až kilometrovou hloubku.
První speleolog se do ní potopil už v roce 1580. A robot se dostal do 404 metrů. Jak uvedl Jaroslav Kadlec z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, nyní vědci použili metodu, díky které vidí hluboko pod zemský povrch.
"Měří elektrický odpor hornin. Tato metoda nám poskytla informace z hloubky zhruba do dvou kilometrů pod zemským povrchem. Po modelování naměřených dat se ukázalo, že námi hledaná zvodnělá zóna by mohla zasahovat až jeden kilometr pod zemský povrch a to by mohla být i hloubka hranické propasti."
Jak vypadají přístroje, které se při této metodě používají?
"To by vás asi trochu zklamalo. Jsou to dvě válcové cívky dlouhé asi metr a každá těžká asi 15 kilogramů. K tomu jsou kabely, měřící jednotka a to je všechno. Předpokládáme, že Hranická propast vznikla společně s krasovými jevy v období zhruba mezi 20 až 15 miliony let. Ta oblast je zajímavá tím, že před 15 miliony let proniklo do té oblasti naposledy moře. Používáme geofyzikální metody, abychom rekonstruovali tvary toho pohřbeného krasu. Měl takový charakter, jaký dnes vidíme v Číně nebo ve Vietnamu. Byl to takový kuželový kras, věže vysoké několik desítek metrů."
Jaké tam jsou horniny?
"Krasové jevy u nás vznikají ve vápencích, takže jsou to prvohorní vápence, stáří devon a spodní karbon. Trik této metody spočívá v tom, že pokud máme vodou nasycenou zónu, kde jsou zlomy, kde více proudí podzemní voda, tak toto prostředí má menší odpor, protože je vodivější a my jsme schopni tou metodou zjistit rozsah této zóny ve srovnání s okolními vápenci, které jsou vodou méně nasycené."
Ta voda je v podstatě minerálka, i když, jak jste říkal, z jezera byste se nenapil. To jsou spodní plyny? Jak to vzniklo?
"Skutečně voda, která vyplňuje hranickou propast má dost zvýšenou koncentraci obsahu kysličníku uhličitého a dokonce bylo zjištěno stopové množství helia. Oba tyto plyny s velkou pravděpodobností pocházejí buď ze spodních hlubokých partií zemské kůry nebo dokonce ze zemského pláště, který se nachází v této oblasti několik desítek kilometrů hluboko. Tyto plyny vystupují po hlubokých zlomech směrem k zemskému povrchu a dostávají se do podzemní vody, která vyplnila propast, tam se rozpouštějí a obohacují podzemní vodu kysličníkem uhličitým."
Existuje nějaký přístroj, který by mohl jít v Hranické propasti ještě dál než robot, třeba až do toho kilometru?
"Ten robot se mohl ponořit ještě hlouběji, ale bohužel skončil v hloubce 404 metrů, protože je na kabelu dálkově ovládaný. A to byla délka toho kabelu, limit, kam až se mohl dostat. Je jasné, že ta propast je mnohem hlubší, to bylo jasné už od roku 2016. Ale i tímto rekordním hloubkovým ponorem se Hranická propast vyšvihla na první místo na světě, co se týče hloubky zatopené jeskyně. Poslední roky tam probíhaly výzkumy, které se týkaly právě vody, která propast vyplňuje, jejího složení, původu a vlastností.
Víte kdy se poprvé psalo o Hranické propasti?
"První zmínka o Hranické propasti je z roku 1580. Spisek napsal Tomáš Jordán ze Semihradska. Dokonce tam uvádí, že jeden odvážlivec se pokusil potopit v jezeře na dně propasti, aby zjistil, jak hluboko je dno, což se mu zcela jistě nepovedlo. Je to první záznam o speloeopotápěčském průzkumu jeskyně nejenom u nás, ale pravděpodobně v celosvětovém měřítku. Další významné datum je rok 1624, kdy vychází Komenského mapa Moravy a na té mapě je Hranická propast zanesena. Je tam napsáno propast a je to první ukázka, kdy je krasový jev zaznamenán na mapě u nás."
