Soutok Labe a Vltavy - významná dominanta města Mělníka
Nejkrásnější pohled na soutok těchto řek je z terasy u mělnického zámku nebo z chrámové věže.
Do Labe se u Mělníka vlévá nejen Vltava, ale i vltavský plavební kanál (průplav). Vzhledem k tomu, že jejich soutok je lépe viditelný nežli soutok Labe s Vltavou, bývá průplav návštěvníky často považován za Vltavu. V Krkonoších pramenící Labe přitéká do Mělníka od jihovýchodu, z pohledu proti proudu více zleva. Ač je na soutoku s Vltavou méně mohutné než Vltava, řeka dál plyne právě jako Labe a vlévá se nad Hamburkem do Severního moře. Vltava pramení na Šumavě a s 430 kilometry je nejdelší českou řekou.
Mělnický zámek – tradiční věnné sídlo královen
Vzhledem k výhodné poloze bylo místo osídleno již od pradávných dob, původně jako hradiště. Podle legendy zde pobývala kněžna Ludmila a vychovávala zde také svého vnuka Václava, který tu pěstoval vinnou révu. Pravděpodobně už kolem roku 1000 sloužil hrad jako vdovské sídlo českých kněžen, později královen. Poslední českou královnou, která v Mělníku sídlila, byla Johanka z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad, která zde také r. 1475 zemřela. Hrad prošel románskou a gotickou úpravou, později byl přestavěný na zámek. Na konci 17. století tehdejší majitelé provedli barokní úpravy. Od roku 1793 zámek patřil rodu Lobkoviců, po zkonfiskování nacisty a následnému znárodnění komunisty, byl zámek v roce 1992 rodu Lobkoviců opět navrácen. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Některé části zámku jsou přístupné veřejnosti.