„Dejte nám aeroplány i důvěru,“ vyzval Jan Masaryk na Nový rok 1941 krajany v Americe

Jan Masaryk, foto: archiv MZV ČR

Vánoce roku 1940 byly v Protektorátu Böhmen und Mähren smutné a Nový rok 1941 nebylo nejspíš proč slavit. Nacistická vojska v té době doslova zaplavila Evropu.

Jan Masaryk,  foto: archiv MZV ČR

Zdálo se, že Adolf Hitler je neporazitelný. I proto se v samém závěru čtyřicátého roku obrátil tehdejší exilový ministr zahraničí Jan Masaryk na své posluchače s vánočním a novoročním poselstvím:

„Another war Christmas is with us and I send you a New Year greeting,“ oslovil je nejprve na vlnách londýnské BBC v angličtině. Jeho projev byl určen nejen Čechoslovákům, kteří ho napjatě poslouchali v okupované zemi, ale především českým krajanům žijícím v zahraničí.

Angličtina mu nedělala nejmenší potíže, vždyť to byl ve skutečnosti jeho mateřský jazyk. Jeho maminka Charlotta byla Američanka, česky se učila až po příchodu manželů Masarykových do Prahy v roce 1883. Na jazyky byl navíc Jan velmi nadaný, i to mu později pomohlo v jeho diplomatické kariéře.

Hitler chystal Čechoslovákům „zlou“ koledu

Vánoce 1940 v Německu - propagační materiál

Vzápětí se však vrátil k češtině a ke svému typickému stylu: „Pěkně vás vítám, krajani blízko i daleko. Už zas máme jedny válečné Vánoce a Nový rok. Zase je třeba zavzpomínat, celoroční inventuru připravovat a aj si trošku zakoledovat. Pro všechny lidi na celém světě je v myšlence Vánoc něco krásného a radostného. Narození děcka chudobného, které nás učilo milovat svého bližního a nečinit jiným to, co bychom nechtěli, aby oni činili nám. To je přece přínos pozitivní pro všechny, ať už jsou náboženství kteréhokoliv, nebo žádného.“

„A na prahu roku 1941 je třeba si tyto zásady připomenout obzvláště důrazně,“ pokračoval Jan Masaryk. „Hitler, tento nepřítel Kristův, Mojžíšův, Mohamedův, Buddhův, Lincolnův, Washingtonův, Masarykův a Benešův, přichází k nám už poosmé s vánočním přínosem hrozně negativním. Učí nás nenávisti, vraždění za ctnost vyhlašuje a náš Čechoslováky na národ otroků chce degradovat.“

„Posloucháte-li mne vy, volní občané Spojených států, synové a dcery československých maminek a babiček, uvědomte si, jakou koledu chystá Hitler a jeho zločinní spolugangsteři našemu drahému národu. Nežádáme od vás, abyste nám pomáhali se zbraní v ruce. Žádáme však, aby všichni volní Čechoslováci na celém světě ze všech sil podporovali materiálně, finančně i mravně společný velký boj Velké Británie a náš. Dejte nám aeroplány, lodi, zbraně a důvěru. Prosím – důvěru!“ vyzval Jan Masaryk české krajany ve Spojených státech.

Krajané Masarykovu výzvu uposlechli

Vylodění v Normandii  | Foto: archiv Pobřežní stráže USA,  National Archives and Records Administration,  Wikimedia Commons,  CC0

Jeho výzva nevyzněla naprázdno. Krajané se, stejně jako během první světové války, skutečně zmobilizovali a uspořádali řadu finančních sbírek. Doklady o tom jsou například v archivech v Chicagu i dalších amerických městech. Mladí muži s českými kořeny se také hlásili dobrovolně do armády a prodělávali vojenský výcvik, aby se mohli zúčastnit bojů proti nacistům v Evropě. A mnozí z nich se pak také s americkou armádou vylodili v Normandii nebo v Itálii.

Vánoční a novoroční poselství Jana Masaryka z konce roku 1940 nebylo zdaleka poslední, se kterým se v BBC obrátil na své posluchače. Jeho pravidelné relace dodávaly odvahu lidem v okupovaném Československu až do konce druhé světové války. Výběr jeho relací vyšel v roce 1990 i knižně, pod titulem Volá Londýn.