Plýtvání potravinami v Česku: Provozovny stravování za rok vyhodí 27 tisíc tun jídla
Podle Organizace pro výživu a zemědělství se celosvětově vyhodí či znehodnotí třetina vyprodukovaných potravin. Takové množství by nasytilo asi 3 miliardy lidí. Jídlem se plýtvá i v Česku. Podílí se na tom nejen domácnosti, ale nemalou měrou i stravovací zařízení. Například podle průzkumu Akademie věd se v jídelnách a rychlém občerstvení ročně vyhodí 27 tisíc tun jídla.
Průzkum trval dva roky a kromě Technologického centra Akademie věd se na něm podílely i daší organizace, například spolek Zachraň jídlo. Projekt se zaměřil na provozy veřejného stravování, které lze nazvat restauracemi s rychlou obsluhou. Jsou to jídelny, menzy, kantýny a provozy rychlého občerstvení, tzv. fast foody, které se soustředí na potřebu zákazníků najíst se v poměrně krátké době a za nízkou cenu.
Výzkumníci vážili potraviny, které provozovny vyhazovaly. Zjistili, že 14 procent vyhozených potravin tvoří hotové neprodané porce. Ty by mohly podniky podle autorů průzkumu darovat potřebným.
"Nevydané porce, které se v jídelnách po konci otevírací doby vyhazují, mohou nasytit spoustu lidí v nouzi. Darováním těchto porcí se navíc zužitkuje energie a peníze, které se do přípravy pokrmů vložily," uvádí na webu organizace Zachraň jídlo. Řešení by to bylo i podle ředitelky České federace potravinových bank Veroniky Láchové.
„My třeba vidíme u kolegů ve Francii, v Německu, že tam to normálně funguje. Velké provozy jsou schopné vakuově zabalit nebo šokově zmrazit třeba desetiporcové balení jídel,“ řekla Českému rozhlasu.
Podle ní jsou potravinové banky díky dotacím ministerstva životního prostředí schopné darované potraviny i distribuovat.
Příručka
Organizace, které se na projektu podílely, společně také vydaly příručku, ve které radí, jak redukovat plýtvání potravinami ve veřejném stravování v Česku. Je určena jak pro státní správu, tak pro soukromé podniky. Těm výzkumníci například doporučují zlepšit třídění biologicky rozložitelného odpadu, pravidelné kontroly skladu nebo třeba školení personálu.
Aby mohly provozovny uvařené neprodané jídlo darovat, bylo by potřeba sjednotit normy krajských hygienických stanic. "Většina gastro provozů by hrozně ráda darovala jídlo, ale je to moc práce navíc, kdy jste v hodně nejisté zóně, jestli dodržujete všechny předpisy, které byste měli dodržet," řekla ˇČeskému rozhlasu Barbora Kebová ze spolku Zachraň jídlo.
Lenka Hebáková z Technologického centra Akademie věd upozornila, že hygienické normy jsou v Česku často přísnější než ve zbytku Evropy. Ministerstvo životního prostředí ale jejich zjednodušení za bezpečné řešení nepovažuje. „Snižování hygienických požadavků na potraviny určené k lidské spotřebě, není bezpečnou cestou. Ministerstvo ji vidí ve využití moderních technologií - díky nim může být jídlo pružněji nabízeno zákazníkům," řekl mluvčí Ondřej Charvát.
