V Národním muzeu objevili nejstarší genom moderního člověka
V Národním muzeu se občas podaří najít předměty, které jsou unikátní. A vědci to zjistí až při detailním zkoumání a analýzách.
Vědci zjistili, že lebka ženy z Českého krasu, která je odborníkům známá pod názvem Zlatý kůň, je stará víc než 45 tisíc let. Je to nejstarší zrekonstruovaný genom moderního člověka.
Můžete pohlédnout do tváře ženy staré 45 tisíc let
Muzeum navíc nechalo udělat podle lebky realistický model, takže návštěvníci mohou doslova pohlédnout do tváře naší minulosti. Lebka samotná i model ženy budou k vidění v Panteonu v Historické budově Národního muzea do 2. července tohoto roku.
Aby tato jedinečná tvář nezůstala beze jména, vyhlašuje Národní muzeum na svých facebookových stránkách anketu. Každý bude mít možnost navrhnout jméno pro našeho dávného předka. Odborná porota vybere ze všech návrhů celkem pět nejzajímavějších a veřejnost pak hlasováním na sociálních sítích Národního muzea vybere finální jméno.
Díky analýze se model ještě upraví
Mezinárodní tým vědců zjistil, že žena z Koněpruských jeskyní je nositel pravděpodobně nejstaršího genomu anatomicky moderních lidí Evropy. Vzhledem k tomu, že model byl zhotoven v době, kdy nebyly ještě výsledky poslední analýzy známy, předpokládalo se, že lebka je mladší.
Z toho důvodu bude potřeba u modelu upravit pigment pleti nebo ho obléknout do jiného oděvu. Není to poprvé, co vědci v případě těchto kostí přehodnotili své původní domněnky. Zpočátku předpokládali, že se jedná o pozůstatky tří jedinců namísto jedné osoby.
Lebka ženy byla objevena v polovině minulého století
"Lebka ženy z Českého krasu v sobě ukrývá nejen nejstarší genom moderního člověka, ale vypráví také fascinující příběh výjimečného sbírkového předmětu. Odhaluje tajemství ženy, která zde žila před více jak 45.000 lety, ale též poodhaluje některá tajemství zrodu moderního člověka na naší planetě," říká Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.
Žena uložená ve sbírkách Národního muzea, byla objevena v Čechách v polovině minulého století. Již profesor Emanuel Vlček předpokládal její velké stáří, ale tehdejší metody nebyly schopny starobylost nálezu prokázat. Lebka navíc byla konzervována tehdy běžnou metodou v chemikálii, která zapříčinila značné znesnadnění přesné datace.
