Začít sám u sebe: jak moc můžeme klima ovlivnit tím, co nakupujeme?

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu  česko-německého klimapodcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Melanie Speck|Foto :Wuppertalský institutu pro klima, životní prostředí a energetiku

“Největší přímý dopad na emise má zbavit se auta, odpustit si dlouhé lety, využívat zelenou energii a jíst rostlinnou stravu,” říká ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková. Výzkumníci z Wuppertalského institutu se také zabývají otázkou, jak velká část emisí přímo souvisí s individuální spotřebou. Jinými slovy, do jaké míry můžeme množství vypouštěných emisí ovlivnit my sami, jako spotřebitelé. “Na základě našich vlastních dat z nejrůznějších výzkumných projektů odhadujeme, že kdyby všichni spotřebitelé ze dne na den změnili své chování tak, jak jsem to před chvilkou popsala, celkové množství emisí skleníkových plynů by se mohlo snížit až o 30 %,” vysvětluje Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku.

Emise|Ilustrační foto: catazul, Pixabay, CC0 1.0 DEED

Představa, že se podaří dosáhnout výrazného snížení emisí jen díky chování spotřebitelů, má podle Anny Kárníkové řadu slabých míst. Klade totiž značné nároky na jednotlivce, kteří musí vyvinout velké úsilí. "Aby se člověk mohl dobře rozhodnout, potřebuje hrozně moc informací. Řadu z nich by si musel složitě dohledávat. To je jeden z velkých limitů představy, že nám udržitelné spotřebitelství pomůže. Protože to vyžaduje velké množství informací, ale i sociální kapitál - možnost informovat se v okruhu známých. A také finanční náklady - člověk musí investovat čas a často i zaplatit zvýšenou cenu. Takže dokud není udržitelná spotřeba jednoduše přístupná pro všechny, tak bude mít vždy jen omezený efekt.”

Anna Kárníková|Foto: Hnutí Duha

Navíc je tu ještě jeden, možná nejdůležitější problém. To, jestli bude mít naše chování požadovaný efekt, má zásadní vazbu na systém jako celek, upozorňuje Anna Kárníková. “Když se vzdám auta a pojedu vlakem, tak je důležité, jestli je ten vlak poháněný čistými zdroji. Pokud jezdím - jako v Čechách - vlakem, který je z 50-60% poháněný uhelnými elektrárnami, tak moje osobní rozhodnutí nemá tak velký efekt. Stejně tak můžu třídit odpad, ale pokud ten vytříděný materiál skončí z větší části někde na skládce, protože chybí firmy, které by ho dokázaly zpracovat, tak ani moje osobní úsilí nemá takový dopad.” Proto je podle Kárníkové důležité věnovat pozornost také systémovým problémům.

Může vůbec jednotlivec ovlivnit tak velké systémy jako je energetika, průmysl nebo zemědělství? Co můžeme udělat nad rámec vlastní spotřeby? Jaké máme možnosti? I na tyto otázky odpoví třetí díl podcastu Karbon.