Boj o dřevo. Zásoby z kůrovcové kalamity jsou pryč, roste poptávka i ceny
Loni zmizel z české přírody rekordní počet stromů. Podle údajů Českého statistického úřadu se v lesích vytěžilo téměř 36 milionů kubíků dřeva. Naprostá většina byly stromy poškozené kůrovcem. Rekordní těžba stlačila cenu dřeva. Nyní ale nastává opak. Dřeva je nedostatek a citelně zdražuje.
Kvůli kůrovcové kalamitě, o které dříve hovořil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jako o největší od dob Marie Terezie, v Česku rapidně ubývá hlavně smrkových lesů. Nejvíce totiž lesníci v posledních letech těžili jehličnaté stromy, které škůdce napadá nejčastěji.
Protože napadené stromy bylo nutné rychle dostat z lesa, aby se kůrovec dál nešířil, a české pily nestíhaly, stromy putovaly do zahraničí, třeba až do Číny, kde byly prodány pod cenou. „Je to zvláštní situace. Dá se to označit až za drancování českých lesů,“ zhodnotil v Českém rozhlase současný stav v dřevozpracujícím průmyslu ekonom Lukáš Kovanda.
Po letech nadbytku dřeva tak na tuzemském trhu nyní podle něj nastává jeho nedostatek. Nejen ze stromů, které v minulosti napadl kůrovec, ale týká se to zejména kvalitního tvrdého dřeva z listnáčů. Jeho těžba byla totiž právě kvůli kůrovcové kalamitě omezená. „Takže dřeva z listnáčů už je nyní na trhu méně, což tlačí jeho cenu vzhůru,“ dodal Kovanda.
Cena dřeva je nyní oproti loňsku vyšší více než o třetinu. Důvodem je velký zájem jak ze zahraničí, tak ze strany Čechů. Zdražování má dopad na různá odvětví, například na stavebnictví či výrobce nábytku. Problematická je podle nich nejen cena, ale také nedostatek materiálu.
Pomůže chladné a vlhké jaro
Lesníci věří, že se situace s kůrovcem letos už nebude opakovat. Pomoct by mělo i letošní chladné a vlhké jarní počasí, které škůdci neprospívá. Jeho první rojení nastalo díky tomu výrazně později.
„Loni i letos už není takové sucho a už to na les má vliv. Podívejte se, kolik je v lesích k vidění zelené barvy. To v předchozích letech vůbec nebylo, ty lesy byly šedivé," uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Podnik odhaduje, že se letos vylíhnou jen dvě generace kůrovce. „Podle všeho by nemělo dojít k extrémnímu napadení stromů jako v letech 2015 až 2019. Nelze ale předjímat úplné utlumení kalamity,“ uvedla opatrně.
Přestože šíření kůrovce v posledním roce zpomalilo, bude ještě několik let trvat, než se lesy v Česku z kalamity vzpamatují. Lesníci už několik let pracují na náhradě vytěžených stromů. Při zalesňování se také vysazuje větší množství listnatých stromů, které škůdcům více odolávají.
Na některých místech si příroda pomohla také sama. Přes 6 tisíc hektarů plochy se zalesnilo přirozenou obnovou.
Inspirováno přírodou
Stále víc lesníků se také snaží při hospodaření napodobovat a podporovat přirozené procesy. Podle spolku Pro Silva Bohemica, který se přírodě blízkému hospodaření věnuje, lesníci takto pečují asi o deset procent plochy českých lesů. A další místa přibývají.
Nově se tímto způsobem rozhodl na několika místech hospodařit i státní podnik Vojenské lesy a statky, který se dohodl na spolupráci s lesnickou fakultou České zemědělské univerzity.
„Jde o specifický způsob hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů, kdy vznikají prostorově, výškově i věkově diferencované lesní porosty a cílem jsou víceetážové porosty zcela odlišného charakteru od porostů známých z klasického hospodářství věkových tříd. Pro tento způsob hospodaření je nutná vhodná lokalita, ideálně v horských oblastech s vysokým úhrnem srážek,“ vysvětlil ředitel Vojenských lesů Petr Král.
Od příštího roku by měli mít vlastníci lesů možnost získat na přírodě blízká opatření i dotace od ministerstva zemědělství.
