„Snad se to tam nahoře bude líbit i Mozartovi“ – Don Giovanni v pražském Stavovském divadle
Novou inscenací Dona Giovanniho začíná další sezóna Národního divadla. Mozartova opera se vrací na místo, kde měla premiéru v roce 1787.
Novou inscenaci nastudoval německý dirigent a specialista na Mozarta Karsten Januschke společně s orchestrem pražského Národního divadla. V titulní roli se představuje slovenský barytonista Pavol Kubáň. Režisérem je norsko-švédský divadelní a operní režisér Alexander Mørk-Eidem. Premiéra se odehrála už na jaře. Kvůli pandemii však bez přítomnosti publika. Teď diváci konečně mohou operu v novém provedení vidět naživo. Dirigent Karsten Januschke a režisér Alexandr Mørk-Eidem poskytli ještě před premiérou Radio Prague Int. rozhovor.
Pane Januschke, jaký je to pocit dirigovat Dona Giovanniho v budově, ve které měla opera premiéru?
"Je to určitě zvláštní pocit. Měl jsem to potěšení dirigovat tady koncert k Mozartovým narozeninám (27. ledna 2021, pozn. red.) Když jsem před dvěma lety připravoval jednu produkci ve Vídni, navštívil jsem Prahu jako turista. A tehdy při vstupu do Stavovského divadla jsem si říkal: „Je to k nevíře, ale tady bych chtěl jednou dirigovat, protože tu sám Mozart uváděl a dirigoval svá díla.“ A pak se přihodilo, že mne pozvali. Když vstoupíte do divadla poprvé, jako by z něj vyzařoval parfém, vůně historie. A to je něco velmi zvláštního. Ale ve chvíli, kdy sám v divadle pracuji, jsem tak soustředěný, že nemyslím na to, že tu byl i Mozart. Jen doufám, že se mu to tam nahoře bude líbit. “
Neznal jste Stavovské divadlo už z filmu Miloše Formana Amadeus?
"Ano. Vlastně jsem ten film viděl mnohokrát, ale musím trapně přiznat, že to bylo hodně dávno. A tehdy jsem si ani neuvědomoval, že je to tohle divadlo. Ale film znám velmi dobře. I když není příliš historicky věrný, mám ho velmi rád. “
Jak se vám spolupracuje s českými hudebníky a sólisty?
"Spolupráce je velmi snadná. Jen jsem se pokusil trochu změnit styl, který se obvykle praktikuje. Mozarta lze prezentovat mnoha různými způsoby. Snažím se nejen ukázat krásu jeho díla, protože si myslím, že Mozart nabízí mnohem víc než to. Je velmi příjemné vidět, že jsou jak zpěváci, kteří jsou velmi kvalitní, tak i orchestr připraveni otevřít se novým myšlenkám. Myslím, že v tom tkví skvělá kvalita hudebníků: že nechtějí vždy dělat totéž, ale zajímají se i o nové nápady. “
Máte v Donu Giovannim obzvlášť oblíbenou postavu?
"Ano, Masetta. Mám ho opravdu rád. Všichni protagonisté kromě dona Giovanniho jsou naprosto rozpolcení: donna Anna, která truchlí kvůli otci a zároveň plane láskou k donu Ottaviovi nebo možná dokonce k donu Giovannimu, to nevíme. Leporello by chtěl být sám donem Giovannim, ale na druhou stranu ho nenávidí. Masetto je jediný, kdo opravdu miluje, a to Zerlinu. Myslím, že ona také miluje Masetta, ale kdyby měla možnost společenského vzestupu, okamžitě by ji využila. Proto je Masetto nejčestnější. Don Giovanni je také postava, která nemění charakter. Ale myslím, že ten není zrovna dobrý. “
Masetta zpívá v nové inscenaci mladý barytonista Lukáš Bařák. Jak ho hodnotíte v této roli?
"Myslím, že je úplně senzační. Předpovídám mu skvělou kariéru. Má skvělý hlas, velmi zvláštní charisma na jevišti a je to velmi nápaditý člověk. To vše je vzácná kombinace. Lukáš Bařák je člověk, se kterým opravdu rádi spolupracujete. Myslím, že má velkou šanci, že se jako zpěvák vydá dobrou cestou.“
Norsko-švédský režisér Alexander Mørk-Eidem inscenoval operu ve Stavovském divadle poprvé. Vzpomíná, jaký to byl zvláštní pocit, když vstoupil do tohoto historického prostoru.
"Představoval jsem si, jak tu stál kdysi ten, který tu operu napsal. My, kteří pracujeme na představení, jsme získali pocit, že jsme se skladatelem spřízněni. Samozřejmě si nemyslíme, že jsme tak vynikající jako byl Mozart, ale snažíme se dělat totéž co on: Snažíme se odvést dobrý výkon, pohnout diváky k emocím. To, co se zde stalo před téměř 250 lety, vnímáme jako jakési dědictví. A to je podle mě fantastické. “
V nastudování Mørk-Eidema don Giovanni tuší, že brzy zemře.
"Náš pohled se liší od ostatních inscenací v tom, že jsme nechali dona Giovanniho zemřít na následky zranění, které utrpěl v souboji s komturem. A on tuší, že den, ve kterém se děj odehrává, bude jeho posledním dnem na tomto světě. “
Pražský Don Giovanni je teprve čtvrtou operou, kterou Alexander Mørk-Eidem režíroval. Devětačtyřicetiletý režisér doposud inscenoval převážně divadelní hry. Na scénách v Norsku, Dánsku a Švédsku uvedl mimo jiné díla Ibsena, Strindberga, Čechova, Dostojevského a Brechta. Co si myslí o režii opery?
"Pokouším se nastudovat co nejvíce o opeře samotné. Je to strhující a nádherné. Uvidíme, jak bude moje představa fungovat. "
