Kalendárium

mlada_praha_barevne.jpg
0:00
/
0:00

Toto kalendárium by se dalo označit tak trochu jako hudební, právě k hudbě se totiž vztahuje většina v něm zmíněných výročí uplynulého týdne. Řeč bude ale také o rekatolizaci nebo o básnířce Vestonii.

Karel Hašler je znám jako herec, dramatik a spisovatel, především ale jako skladatel a textař nezapomenutelných písniček. Jeho Pětatřicátníci, Po starých zámeckých schodech či proslulá Písnička česká, patří k dodnes hraným skladbám. Narodil se 31. října a na přání otce se vyučil rukavičkářem, ale krátce po vyučení zběhl k divadlu. Začal vystupovat v kočovných hereckých společnostech a roku 1903 se stal členem Národního divadla, odkud však přešel do světa, který ho lákal mnohem více, do kabaretu. Už za Rakousko-Uherska začal skládat první písně, které se velmi záhy staly populární. Hašlerovy písně byly a jsou oblíbeny pro svůj vtip a vlasteneckou notu. Hašler v nich taky často nešetřil kritikou stávající politické situace, což se mu v září roku 1941 stalo osudným. Při natáčení filmu Městečko na dlani byl zatčen gestapem a poslán do koncentračního tábora Mauthausen, kde krátce před Štědrým dnem na následky krutého zacházení zemřel.


29. října uplynulo 220 let od toho, kdy, jak napsal Alois Jirásek ve svém románu F.L.Věk, "byl Don Juan v Praze poprvé provozován." Od své premiéry se Mozartův Don Giovanni dočkal tisíce různých zpracování, jeden z těch, kteří se nebáli uchopit klasiku trochu jinak byl i Jaromír Nohavica.


Elizabeth Jane Weston
2. listopadu 1582 se v anglickém hrabství Oxfordshire narodila básnířka Elizabeth Jane Weston zvaná též Vestonia. Odpověď na otázku, proč má tato Angličanka své místo v pořadu věnovanému osobnostem a událostem, které jsou spojeny s českými dějinami, hledejme v osobě jejího nevlastního otce, kdyby přijala jeho příjmení, jmenovala by se Elizabeth Jane Kelley. Druhý manžel její matky byl slavný podvodník, nebo chcete-li alchymista u dvora Rudolfa II., Edward Kelley, spolu s ním se Vestonia dostala do Čech. Poté, co její otčím upadl v nemilost a nakonec spáchal sebevraždu, se rodina ocitla v nouzi. Vestonia využila svůj literární talent a sepisovala žádosti o navrácení rodového majetku. V roce 1602 jí vyšla první sbírka s názvem Poemata. O rok později se provdala, svému manželovi věnovala i několik básní své druhé sbírky Parthenica. Zemřela v pouhých jedenatřiceti letech a byla pochována v kostele svatého Tomáše na Malé Straně.


Další osobnost kalendária představila historička Ivana Čornejová: "Arnošt Vojtěch z Harrachu pocházel ze starého českorakouského šlechtického rodu. Arcibiskupem se stal poměrně mlád - už ve svých čtyřiadvaceti letech, tedy v roce 1622. Bylo to úplně na počátku procesu rekatolizace a on sám byl jejím vůdčím představitelem. Rekatolizace po roce 1620 byla organizována mocí státní a církev ji samozřejmě prováděla."

Arnošt z Harrachu provedl reorganizaci správy své diecéze, zavedl tzv. vikariáty, které umožnily provádět rekatolizaci efektivněji. Nesouhlasil s násilnou rekatolizací a osobně se spíše k metodám mírumilovnějším a pozvolným, které na rozdíl od násilností zaznamenaly větší úspěch. Podobně jako jezuitský řád sázel arcibiskup - a brzy i kardinál - v procesu navrácení českých zemí ke katolické víře především na vzdělávání budoucích kněží a založil Arcibiskupský seminář. Kardinál z Harrachu se narodil 4. listopadu 1598.


1. listopadu 1942 se narodila zpěvačka Marta Kubišová, její píseň Modlitba pro Martu byla po okupaci Československa v srpnu 1968 obdobným symbolem jako za druhé světové války zmiňovaná Ta naše písnička česká.