Říp, nejposvátnější česká hora. Říká se, že by na ni měl jednou za život vystoupit každý Čech
Hora Říp patří mezi nejvýznamnější místa naší historie. Podle pověsti se na ní zastavil praotec Čech, aby zde pronesl známou větu o zaslíbené zemi, mlékem a strdím oplývající.
Pokud jste ve škole přemýšleli, co to je strdí, jedná se plástev medu, což byl tehdy symbol hojnosti. Říká se, že každý Čech by měl alespoň jednou za život na Říp vystoupit. Tahle čedičová hora je v rovné krajině vidět zdaleka, při jasné viditelnosti, dokonce ze severu Prahy. Najdete ji asi čtyři kilometry jižně od Roudnice.
Za vše může Dalimil
Vrchol Řípu vystupuje asi 200 metrů nad okolní rovinatou krajinu. Svým tvarem je to stolová hora, pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu. Pokud byste měli pocit, že se vám cestou zbláznil kompas, může za to magnetovec, který může způsobit lokální magnetické anomálie.
Byl to kronikář Dalimil, který počátkem 14. století označil právě horu Říp a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti. A ta po něm dostala i své jméno.
Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století další kronikář, Václav Hájek z Libočan. Ale nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je pak od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.
Tajemství jména Říp? Prostě Hora
Víte, kde se vzalo jméno Říp? Původ sahá až do doby bronzové. A znamená prostě Hora. Název vychází z keltského rib, což je žebro, nebo-li žebro země. Také ve starogermánštině znamená rip skálu či horu.
Na vrcholu Řípu stojí románská památka, rotunda sv. Jiří. Původně byla zasvěcená sv. Vojtěchovi. Roku 1126 nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce zdejší kostelík opravit a rozšířit o kruhovou věž.
V pozdějších letech se Říp stal oblíbeným poutním místem. Pochází odsud i jeden ze základních kamenů Národního divadla. V roce 1868 ho do Prahy doprovázelo 300 jezdců. Cestu lemoval i špalír družiček s košíčky plnými květů.
Tehdy byl Říp ještě bez lesů. Dnes tu rostou duby a habry. Do kraje se tak můžete podívat z několika skalních vyhlídek. Od roku 2011 je Říp přírodní památkou a evropsky významnou lokalitou. Na Řípu se každý rok koná pouť v neděli před svátkem svatého Jiří (24. dubna).
Smetánka chodila do Boumovy chaty na husu
Když se chcete občerstvit, je tu turistická Boumova chata, která tu byla postavena v roce 1907 a najdete na ní nápis. „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp". Prvními provozovateli se stali manželé Josef a Růžena Kotkovi.
Na hoře žili se synem a dvěma dcerami dvacet let. Život na posvátné hoře nebyl lehký. Vodu vozili v sudech a všechny zásoby se musely vynášet. Paní Kotková hostům připravovala bramborové placky, pouťové koláčky i švestkové knedlíky. O nedělích pak na chatu chodila místní smetánka na husu.
