Kůrovec v Česku: Silně zasažená nebo ohrožená je polovina katastrů
Místo rozsáhlých smrkových lesů holé pláně. Tak se podepsalo řádění kůrovce na mnoha místech české krajiny. Díky počasí se sice lesníkům podařilo na většině území zpomalit kalamitu, která byla v posledních letech největší v historii země, odborníci ale varují, že je populace lýkožrouta už tak velká, že bude českým lesům působit problémy i do budoucna. Ministerstvo zemědělství nově rozšířilo takzvanou červenou zónu, ve které mohou vlastníci upustit od některých opatření.
Podle ministerstva zemědělství je kůrovcem silně zasažená nebo ohrožená polovina katastrů v Česku. Rozšíření takzvané červené zóny vlastníkům lesů umožňuje zpracovávat kůrovcové dřevo a snižovat následky kalamity. Podle ministerstva se červená zóna rozšířila ve všech krajích.
„Další rozšíření území červené zóny má za cíl opět více uvolnit ruce majitelům lesů. V případě potřeby můžou ustoupit od předepsaných obranných opatření, která v jejich situaci už nemusí být efektivní. To jim umožní využít kapacity pouze na včasné vyhledávání napadených stromů a jejich účinnou asanaci zejména v době příznivého počasí. Věřím, že další rozšíření červené zóny spolu s letošním příznivým počasím přispěje k omezení dalšího šíření kůrovcové kalamity,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Podle Lesů České republiky zůstává letos hlavním kalamitním regionem Vysočina. Kalamita ale graduje také v severních Čechách a šířením kůrovce jsou stále významně zasaženy i další místa.
Prakticky bez stromů je například vrcholová plošina stolové hory Ostaš nedaleko Police nad Metují. Těžba kůrovcem napadených stromů tam dál pokračuje. Podle Petra Kuny ze Správy CHKO Broumovsko se tak naplnily nejhorší obavy, prakticky celý vršek hory bude dočasně holý. Kácet se stále musí i na úbočí hory.
„Letošní rozsah nás všechny asi trochu překvapil. Protože jsme se domnívali, že těžba, která tam proběhla v loňském roce, zachránila většinu starých porostů. Bohužel kůrovec pokračuje dál a dá se předpokládat, že i v příštích letech se tam bude muset těžba dál objevovat,“ řekl Českému rozhlasu.
Ojedinělá ohniska
V Jeseníkách vývoj kůrovce zpomalilo chladné jaro. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny je možné, že v některých lokalitách lýkožrout nestihne dokončit ani svou druhou generaci.
„Obecně se dá říct, že v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je situace v posledních dvou letech příznivější. V letošním roce se jedná spíše o ojedinělá ohniska, která se tu a tam objeví v hospodářských lesích. A co se týče rezervací, to jsou většinou jednotlivé stromy,“ popsal ředitel regionálního pracoviště Agentury Michal Servus.
Například v národní přírodní rezervaci Rejvíz v Jeseníkách letos lesníci odkorňují kůrovcem napadené smrky nastojato. Stromolezci už oloupali na 170 kmenů. Metoda je podle vedoucího Lesní správy Jeseník Filipa Beneše finančně nejnáročnější:
„Je to práce, která musí být prováděna manuálně. A je to práce velmi nebezpečná. Když to porovnáme s náklady při klasickém odkorňování na zemi, kdy je strom pokácený a odvětvený, je to dvakrát až dva a půl krát dražší.“
Podle ministerstva zemědělství se naštěstí daří obnovování porostů po kůrovci. Loni vysázeli lesníci rekordních 128 a půl milionu listnáčů, jehličnanů bylo vysázeno 77 milionů sazenic. Nově vysazované lesy budou druhově pestré. Tvoří je směs dřevin odolnějších vůči změnám klimatu i škůdcům. V nadmořské výšce do 800 metrů dominují buky, javory a jedle.
