Stravovací návyky Čechů: Nejčastěji mají tři jídla denně, třetina dvakrát do měsíce jí v restauraci
Vědci ze Sociologického ústavu Akademie věd se ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 zaměřili na téma stravovací kultury Čechů. Zjistili, že nejčastěji lidé mají tři jídla denně a nejčastěji je konzumují ve svých domácnostech. Třetina Čechů se pravidelně alespoň dvakrát do měsíce chodí najíst do restaurace. Zhruba stejný počet se pak stravuje i v jídelnách a závodních kantýnách.
Autoři průzkumu letos v červenci zpovídali zhruba 900 respondentů. Z něj vyplynulo, že necelá třetina jí obvykle čtyři jídla denně a další necelá pětina dotázaných uvedla, že obvykle sní pět jídel denně. Naopak necelá desetina dotázaných uvedla, že má denně obvykle pouze dvě jídla.
Co se týká toho, kde lidé v běžném týdnu obvykle jedí, tak jednoznačně nejčastěji lidé konzumují všechna jídla ve svých domácnostech. Na otázku, kde, respektive na jakém místě v domácnosti nejčastěji jedí, odpověděli většinou, že v kuchyni. Druhým nejčastějším místem je jídelna a necelá pětina dotázaných jí nejčastěji v obývacím pokoji.
V běžném týdnu si lidé sami nebo někdo z jejich domácnosti nejčastěji připravují snídaně a večeře. „Konkrétně 92 procent lidí obvykle doma večeří a 81 procent snídá. Necelá dvacetina lidí přitom uvedla, že toto jídlo nejí, tedy že nesnídá. Nejméně často doma lidé obědvají,“ přiblížila autorka průzkumu Radka Hanzlová.
Více než desetina lidí uvedla, že v běžném týdnu má obvykle oběd v restauraci, kavárně či jídelně. Většinou jsou to mladí lidé ve věku 15 až 19 let, dotázání s vyšší životní úrovní vlastní domácnosti, podnikatelé a vedoucí pracovníci. Našli se ale i tací, kteří nikdy do restaurace nechodí. Odpověděla tak přibližně sedmina dotázaných. Téměř polovina se pak „nikdy“ nestravuje v jídelně či kantýně.
Rozvážkové aplikace nevyužila většina Čechů
Součástí výzkumu byly i otázky týkající se objednávání jídla přes rozvozové aplikace. Většina české veřejnosti si jídlo přes rozvozové aplikace neobjednává nikdy, čtvrtina občas a pouze dvě procenta pravidelně.
Častěji jídlo přes rozvozové aplikace objednávají lidé ve věku 20 až 29 let, vysokoškolsky vzdělaní, dotázaní s dobrou životní úrovní vlastní domácnosti a vyššími příjmy, studenti, vedoucí pracovníci a podnikatelé, a lidé, kteří žijí ve větších městech s více než 80 000 obyvateli.
„Nikdy si jídlo přes rozvozové aplikace neobjednávají především lidé starší 60 let, ti, kteří hodnotí životní úroveň své domácnosti jako „ani dobrou, ani špatnou“ či špatnou, dotázání se základním či středním vzděláním bez maturity nebo vyučení a důchodci,“ upřesnila Hanzlová.
