Na Ukrajině pomáhají české sanitky. Proč dostala první sanitka jméno Jiřík?
České sanitky už skoro osm let slouží nemocným nebo zraněným na Ukrajině. Devět fordů transit a jeden volkswagen darovala Ukrajinskému červenému kříži Česká republika.
První sanitku, kterou v roce 2014 v Kyjevě převzali, pojmenovali ukrajinští záchranáři „Jiřík". Ve službách Červeného kříže stále jezdí v Luhanské oblasti na východě a v Kyjevě už mají dalšího Jiříka juniora.
Sanitka se jmenuje Jiřík
Oleg a Liza jsou sehraný tým. Připravit nosítka, naložit na ně pacienta a uložit ho do sanitky trvá necelou minutu. Na jeden, dva, tři nosítka zvednout a se stejným rozfázováním zase umístit do sanitky a zajistit. V podmínkách nešťastných událostí, nehod, požárů nebo třeba evakuace lidí z ohrožených oblastí není času nazbyt.
"Tohle je zkrátka náš Jiřík. To jméno dostalo auto proto, že svatý Jiří vždy pomáhal raněným. Takže je to český svatý Jiří, který se stará o raněné tady na Ukrajině."
Auto na dvoře sídla Ukrajinského červeného kříže, se kterým jezdí Taras Loginov, je Jiřík mladší. Jeho starší jmenovec a další auta dostali ukrajinští záchranáři už před 8 lety.
"První evakuační vozidlo, kterému říkají Jiřík, bylo přivezeno v roce 2014 a to druhé, o kterém se bavíme a říkají mu Jiřík mladší, je z roku 2019. Vozidla jsou spolufinancována ministerstvem zahraničních věcí a také Českým červeným křížem," vysvětlil původ českých sanitek na Ukrajině velitel ústředního krizového týmu Českého červeného kříže Richard Smejkal.
Se sanitkou jsme zažili i ostřelování minomety
V Kyjevě už jezdí jen Jiřík mladší, ten původní slouží na východě a má toho hodně za sebou. Se sanitkou Jiříkem jezdil i záchranář Oleg Saj.
"Jiřík byl věrné a spolehlivé auto, ale také si zažilo krušné chvíle. Stalo se to hned při první jízdě v roce 2014, když se kolega Taras Vladislavovič vracel z obleženého Debalceva."
"Zažili jsme tehdy ostřelování minomety. Úplně nová sanitka měla poškozené čelní sklo, které jsme pak museli vyměnit. Evakuovali jsme tehdy 21 lidí. Všechno to byli civilisté a byli mezi nimi i ranění," potvrzuje Taras Vladislavovič.
Na další příhodu si vzpomněl Oleg. Ta se stala hned další den služby Jiříka. Jeli po poškozeném mostě. Nákladní auto s velkými koly bez problémů projelo. Jiřík ale narážel spodkem o vozovku a Oleg s napětím sledoval ukazatel hladiny oleje. Bál se, že prorazil olejovou vanu. Rozhodně nebylo radno se na otevřeném prostranství mostu zastavovat a zkoumat, jak moc je vozidlo poškozené.
Proč lidská jména sanitek? Protože jsou součástí sehraného týmu
Nápad s pojmenováním českých sanitek lidskými jmény vzešel podle pana Tarase Loginova z toho, že i auta jsou součástí sehraného záchranářského týmu. Zaslouží si proto mít jména. Občas také zlobí, když se rozsvítí kontrolka oznamující, že je čas udělat prohlídku vozu. Někdy se auto i porouchá.
I to se prý stává, ale pracovníci Ukrajinského červeného kříže hned začnou s resuscitací a podaří se jim sanitky zase oživit. Nemohou je nechat odejít do motoristického nebe. Deset českých sanitek včetně dvou Jiříků totiž nemají čím nahradit.
