Miloš Forman. Velký vypravěč, který uměl smíchat tragédii s komedií, by se dožil devadesáti let
Získal dva Oscary, tři Zlaté globy či francouzského Césara. Největší slávu přinesly Miloši Formanovi filmy natočené po odchodu do Ameriky.
Narodil se v Čáslavi a byl jednou z největších osobností československé nové filmové vlny 60. let. Svoji stopu v dějinách kinematografie zanechal už debutem Konkurs nebo filmem Hoří, má panenko. Jak uvedl režisér Jan Hřebejk, který se s Formanem znal, největší umění toho velkého vypravěče, bylo v tom, že uměl smíchat tragédii s komedií.
"On byl jeden z těch prvních tvůrců československé nové vlny, kteří přišli s tím kouzlem obyčejnosti a s tou tragikomičností vyprávění. Myslím si, že každý z těch filmů patří do první desítky nejlepších československých filmů. A minimálně Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus budou patřit navždy do klenotnice světové kinematografie."
Miloš Forman se jako válečný sirotek stal studentem prestižní internátní školy v Poděbradech, kde se potkal třeba s budoucím prezidentem Václavem Havlem. "Nebylo v mém životě mnoho lidí, s nimiž by mě pojil 60 let trvající vztah," řekl Forman po Havlově úmrtí v roce 2011. Jeho spolužáky byli i bratří Mašínové a Ivan Passer, který mu psal scénáře k prvním filmům.
Za oceánem musel filmy vyprávět jinak
Do Ameriky odešel v roce 1968 sám, jeho druhá žena Věra Křesadlová chtěla zůstat v Praze. Zůstali tu i jeho synové, dvojčata Petr a Matěj. Jak řekl, právě kvůli tomu, co sám zažil v dětství, nemohl je o mámu připravit.
Za oceánem se ale přes všechny zkušenosti a talent prosazoval jen s obtížemi. Formanův první americký film Taking Off (1971) byl přijatý vlažně. Musel začít dělat film jinak, říká režisér Hřebejk.
"V Čechách vyprávěl česky, i když tomu rozuměli i v zahraničí. V Americe přešel do jiného vyprávěcího módu. Ta anglosaská dramatika je jiná. V Evropě se předpokládá, že divák všechno ví. A v té Americe se předpokládá, že nic neví. A to je správně, protože divák nic neví. Takže ty první snímky byly v očích českého diváka zdánlivě osobnější, originálnější. Třeba film Taking Off, se mi nesmírně líbí, a rozumím mu, ale je to, jako kdyby to byl anglicky mluvený český nebo evropský film. Zatímco počínaje Přeletem, Ragtimem, Vlasy a Amadeem už je to jiný způsob vyprávění, ale to téma a to mistrovství tvůrce je stejné."
Přelet nad kukaččím hnízdem - zrodila se filmová legenda
Věděl jsem, že dokážu udělat v Americe úspěšný film, vzpomínal Forman na dobu, kdy mu Michael Douglas nabídl převést na plátno knihu Vyhoďte ho z kola ven. Přes počáteční nedůvěru i problémy s obsazením se zrodila filmová legenda Přelet nad kukaččím hnízdem (1975).
Snímek s rozpočtem tří milionů dolarů utržil jen v pokladnách kin přes sto milionů. Získal pět Oscarů v hlavních kategoriích včetně režie. To už byl Forman oficiálně v emigraci, když po Taking Off nedostal od československých úřadů svolení k další práci za hranicemi. Později přišel skvělý Amadeus s osmi Oscary.
"Já vám řeknu takový zvláštní efekt. Některé ty filmy byly tak strašně slavné, a jsou, že když jsem viděl poprvé Přelet nad kukaččím hnízdem na nějaké kazetě se špatným překladem, tak jsem nebyl tak nadšený. Ta pověst, která film předcházela, byla větší než se mi v tu chvíli zdálo. A teprve napodruhé, napotřetí jsem to docenil. To samé s Amadeem, protože na Amadea se nadalo dostat, byly fronty, lidi říkali, Češi tam sedí, pláčou v tom kině. Ale když jsem to pak viděl podruhé, potřetí, počtvrté, tak čím dál tím víc mě ty filmy berou."
Lid versus Larry Flint, nejkontroverznější snímek Formanovy kariéry si odnesl Zlatý glóbus i Zlatého medvěda na Berlinale. Ocenili tu i Muže na měsíci.
Posledním tvůrčím počinem se stala Dobře placená procházka
Naposledy stál Miloš Forman za kamerou v roce 2005, když ve Španělsku natáčel Goyovy přízraky. Za historický film, ve kterém se svým způsobem vypořádal i s tragickým osudem svých rodičů za druhé světové války, ovšem příliš uznání od kritiky ani diváků nezaznamenal.
Mnohem lépe dopadla Formanova úplně poslední režie, inscenace jazzové opery Suchého a Šlitra Dobře placená procházka. Úspěšné představení, na kterém spolupracoval se syny Petrem a Matějem, se dočkalo i televizního záznamu a stalo se tak vlastně posledním Formanovým tvůrčím počinem. Práci pro jeviště přitom nikdy moc nevyhledával, i když si krátce po svém příchodu do Spojených států vyzkoušel i režii divadelní hry na Broadwayi.
Hřebejk: Forman byl výborný vypravěč se smyslem pro humor
Všechny své ženy poznal prostřednictvím filmů. Jeho první ženou byla Jana Brejchová, druhou Věra Křesadlová, která byla jednou z představitelek filmu Konkurs, třetí ženou se stala v roce 1999 spisovatelka Martina Zbořilová, matka jeho dvojčat Andyho a Jima.
"My jsme měli to štěstí, že jeho poslední manželka byla naše spolužačka z FAMU. Mohli jsme se s tímhle našim idolem a mistrem mnohokrát setkat jak v Praze, tak v Americe. Já si ho pamatuji jako výborného vypravěče s nesmírným smyslem pro humor. Byl i dobrý posluchač. Když měl dobrou náladu, tak byl úžasným společníkem. Jsem šťastný za každý okamžik, který jsem strávil v jeho přítomnosti. Ne proto, že to byl slavný Miloš Forman, držitel mnoha cen a Oscarů, ale proto, že to byl chlapík, na kterého nejde zapomenout," zakončil svoji vzpomínku režisér Jan Hřebejk.
Miloš Forman žil na farmě v Conneccticutu, kde často přijímal hosty z Čech. Zemřel v nedaleké nemocnici 13. dubna 2018 ve věku 86 let. Jeho jméno nese prostranství před pražským hotelem Intercontinental.