Romský holokaust připomíná putovní výstava. Je třeba, aby se téma dostalo dál, říká kurátorka
Genocida Romů v době II. světové války je název nové putovní výstavy v Národním památníku na Vítkově, kterou při příležitosti Památného dne romského holokaustu připravilo Muzeum romské kultury. Letos uplynulo 78 let od tragické noci, kdy z 2. na 3. srpna 1944 nacisté při likvidaci největšího koncentračního tábora pro Romy v Auschwitz-Birkenau vyvraždili téměř tři tisícovky Romů ze 14 zemí. Památný den připomínají i další akce v Česku.
Na území bývalého protektorátu Čechy a Morava žilo podle odhadu v roce 1942 přibližně šest a půl tisíce Romů a Sintů, připomíná historička Muzea romské kultury Anna Míšková.
„Tito Romové a Sintové byli z větší části buď transportováni do takzvaných cikánských, respektive koncentračních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, anebo byli transportováni později přímo do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. A velká většina z nich byla během druhé světové války vyvražděna. Odhaduje se přibližně až 90 procent, což z tohoto dělá asi jednu z nejdůkladnějších genocid, které lidstvo pamatuje,“ říká historička muzea.
Výstava na Vítkově se zaměřuje právě na téma nacistického pronásledování a vyvražďování Romů na území dnešního Česka. Nabízí návštěvníkům možnost zjistit něco více o této trochu upozaděné kapitole dějin.
„Vychází z naší stálé výstavy, která je umístěna v muzeu v Brně. Cítili jsme, že je potřeba, aby se téma zaměřené na události druhé světové války dostalo i dál. Že ne všichni zabrousí k nám do muzea a že to téma opravdu není široké veřejnosti známé. Tak vznikl nápad na putovní výstavu,“ vysvětluje Anna Míšková, která je také kurátorkou výstavy.
„Jsou tam panely s výpověďmi pamětníků, fotografie, dobové materiály a myslíme si, že relativně stručným způsobem seznámí návštěvníka s tím, co se vlastně během druhé světové války opravdu dělo,“ dodává.
Součástí vernisáže výstavy je i unikátní divadelní představení s názvem Cikánský boxer, které je inspirováno životními osudy Johanna Trollmanna, zvaného Rukeli.
„Je to monodrama o bývalém boxerovi, který žil v Německu. V roce 1933 se stal i mistrem Německa v polotěžké váze. Titul mu byl ale později odebrán kvůli romskému původu. Svůj poslední zápas Johann Trollmann absolvoval jako karikatura takzvaného árijského boxera, kdy měl odbarvené blond vlasy a napudrovaný obličej. Představení hraje Filip Teller, který je opravdu výborný ve své roli,“ doplňuje Míšková.
Nemluvilo se o tom, nebylo možné bádat
Tragédie romského holocaustu byla podle Míškové v české společnosti dlouho zapomenuta a ignorována. V důsledku toho čelí romské komunity ještě i v současnosti předsudkům.
„Nikdy se o tom nějak víc nemluvilo, nebylo možné ani moc bádat, protože i třeba archivy byly nepřístupné. To téma u nás nikdy nebylo nějak široce publikované. Vlastně často bylo o upozaďováno, protože proč by se o tom mělo mluvit i vzhledem k postoji k Romům, který je u nás bohužel stále majoritní,“ naznačuje.
Do širšího povědomí se téma romské genocidy dostalo až v 90. letech, kdy Paul Polansky vydal svoji knihu o koncentračním táboře v Letech, na který vlastně narazil náhodou.
„Samozřejmě v některých kruzích se o tom tématu vědělo, protože například profesor Ctibor Nečas se mu intenzivně věnoval. Ale až po sametové revoluci a v 90. letech se začalo trošku více otevřeně mluvit také o odstranění vepřína, který stál na místě bývalého tzv. cikánského tábora.“
Areál vepřína odkoupil stát v roce 2018 za 450 milionů korun od firmy, která tam chovala na 13 tisíc prasat. Od té doby ho včetně sousední kulturní památky Lety spravuje Muzeum romské kultury. Letos v červenci se začalo s jeho demolicí a do května příštího roku má na místě bývalého vepřína vyrůst Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách.
Nnesmíme zapomenout
Památný den romského holokaustu se připomíná tradičně i přímo na místě koncentračního tábora v Osvětimi. Některé radnice k jeho uctění vyvěsily romské vlajky. Na pražském Náměstí Míru připravily organizáoři akci s názvem Leperiben: My nezapomínáme. Na sociálních sítích připomněli památný den někteří politici. Mimo jiné předseda STAN Vít Rakušan nebo předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.
„Tuto část historie si musíme připomínat! Jedině tak se nikdy nebude opakovat. V nedávné minulosti u nás byla snaha tyto události co nejvíce vymazat. Vidět to bylo hlavně na koncentračním táboře v Letech u Písku, kde po dlouhou dobu stával prasečák,“ napsal Ivan Bartoš.
Připomněl, že letos se však konečně začalo s jeho demolicí. „Na jeho místě vznikne památník, kde bude Romský holokaust a jeho oběti konečně důstojně připomínán," doplnil.
Podobně se vyjádřil i Vít Rakušan: „Na tyto hrůzy nesmíme zapomenout. Jsem proto rád, že jsme před pár dny začali splácet jeden velký dluh a na místě koncentráku v Letech konečně vznikne důstojný památník,“ napsal.
