Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu

V létě roku 1944 zbývalo do osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi už jen několik měsíců. Spolu se statisíci dalšími se jej nedožilo ani téměř 3000 Romů a Sintů, mužů, žen i dětí, kteří byli zavražděni v noci ze 2. na 3. srpna. Na památku této události si Romové tento týden připomněli Památný den romského holocaustu.

Foto: Muzeum holocaustu USA, public domain

V Osvětimi bylo během II. světové války internováno okolo 23 tisíc Romů a Sintů, na 20 tisíc z nich tam zemřelo. Památný den romského holocaustu si 2. srpna v Česku nepřipomněli jen Romové, ale také zástupci několika církví a to vyvěšením romské vlajky.

Prapor s červenou čakrou s 16 paprsky na modrém a zeleném pruhu zavlál například vedle vlajky Českobratrské církve evangelické. Důvody vysvětluje farář Mikuláš Vymětal, který soudí, že válka a tragické události s ní spojené byly v minulosti i dnes mnohokrát dezinterpretovány a zneužity:

"Začalo se to stávat něčím úplně vytrženým od reality a vytrženým od toho, co to bylo, že během války zahynuly a trpěly miliony lidí a také většina českých Romů a Sintů. Ti se nepřipomínali skoro nikdy. U Romů se o tom mlčelo nebo vyprávělo v rámci rodin. Proto to chceme nyní připomenout. Chceme, aby Romové byli součástí naší společnosti a jako církve chceme připomenout jejich utrpení."

Romská vlajka, foto: Kristýna Maková

Romská vlajka byla vyvěšena i na Žižkově sboru Církve československé husitské. Biskup David Tonzar k tomu uvedl:

"Důvod připomínání holocaustu Romů vychází i z toho našeho místa na Žižkově, kde již více než 10 let vytváříme takovou komunitu i pro lidi ohrožené sociálním vyloučením. Ta vražda Romů a Sintů v koncentračním táboře Osvětim-Březinka je pro nás mementem i krutou vzpomínkou za lhostejnost a bojácnost."

Romská vlajka byla vyvěšena také na Židovské radnici v Praze a kromě ní romský holocaust připomněl také večer s vyprávěním pamětníků, romskou hudbou i tradičním jídlem.

Otázku vepřína řeší ministr kultury

Vepřín v Letech u Písku, foto: archiv Radia Praha

Jak už tady padlo, o romském holocaustu se dlouhá léta příliš nemluvilo a přesné informace často neměli ani sami Romové. Aktivista Jozef Miker připouští, že i on se například o táboře v Letech u Písku dozvěděl až od rodiny své ženy.

"Tři čtvrtiny jejích předků v Letech u Písku zemřely. Z celé velké rodiny, která čítala několik desítek lidí, přežila matka a čtyři synové. Ostatní tam všichni umřeli a není pravdou, že se tam umíralo jen na břišní tyfus."

Uctění památky Romů u památníku v Letech u Písku, foto: archiv Radia Praha

Právě Lety u Písku jsou dodnes sporným bodem připomínání romského holocaustu. Tedy především vepřín, který stojí na místě bývalého tábora. Ministr kultury Daniel Herman při pietním aktu v Letech uvedl, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína a on sám věří tomu, že se záležitost podaří vyřešit do konce volebního období. V Letech dnes stojí památník a památník obětem romského holocaustu vzniká nyní v místě dalšího tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Kromě pietního místa by měl sloužit také jako vzdělávací centrum k tragické kapitole dějin 20.století.