S potravinami se plýtvá. Lidé vyhodí 50 kg jídla. Domácnost to stojí až 9 tisíc korun
Každý člověk průměrně za rok vyhodí až 50 kilogramů jídla. Nejvíc se plýtvá pečivem, ovocem a zeleninou. Už v roce 2013 vznikla iniciativa Zachraň jídlo, která na září připravuje novou kampaň.
"Nejvíce se plýtvá u domácností. V součtu je to přes 50 procent vyhozených potravin. Znamená to, že jsme relativně bohatí. Také to vypovídá o tom, že máme relativně málo času věnovat se zpracování jídla, vaření a činnostem v domácnosti. Ty vyplynulo z nedávného výzkumu Mendelovy univerzity v Brně.
Tam měřili, jak se v domácnostech plýtvá. Shodou okolností začali měřit před covidem a druhé měření proběhlo během covidu. Zjistilo se, že se plýtvání výrazně snížilo. Tím, že lidé byli doma a měli víc času zpracovávat jídlo, častěji chodili do ledničky a dojídali zbytky, tak se množství vyhozeného jídla snížilo,"prohlásila zakladatelka iniciativy Zachraň jídlo Anna Strejcová.
Průměrná domácnost vyhodí jídlo za 9 tisíc
Spolu s několika kamarády uspořádala veřejnou akci, která měla na plýtvání upozornit. Na Václavském náměstí v Praze se konala Hostina pro tisíc. Ze zbytkových surovin uvařili jídlo pro tisíc lidí. Akce zaujala a tak vznikla organizace Zachraň jídlo. Nejvíce se vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo, tedy tzv. rychloobrátkové zboží, které vydrží kratší dobu. Spočítal někdo, kolik plýtvání stojí?
"Snažila jsem se to vypočítat. Podle brněnského výzkumu připadá na jednu osobu ročně 50 kg vyhozeného jídla. Pokud počítám, že člověk sní za rok 800 kilogramů jídla, tak vyhodí zhruba jednu šestnáctinu. Když jsem pak počítala, kolik člověk utratí za potraviny ročně, tak je to kolem 60 tisíc. Z toho jedna šestnáctina je asi 3700 korun. Když má průměrná domácnost 2,5 členů, tak ta domácnost vyhodí ročně jídlo za 8 až 9 tisíc korun."
Podle Anny Strejcové mohou tato data mít na omezení plýtvání potravinami vliv. Navíc potraviny výrazně zdražují. Lidé nakupují levnější suroviny a uvědomují si, že se jim plýtvání nevyplatí. Iniciativa Zachraň jídlo teď přichází s novou kampaní Září proti plýtvání.
"Už teď se mohou lidé na našich stránkách zachranjidlo.cz registrovat. Budeme jim posílat newslettery se základními typy, jak správně nakupovat, jak skladovat, jak vařit, aby nic nezbylo. Kromě toho máme na webu spoustu receptů. Snažíme se tam využívat ty suroviny, které obvykle zbývají. Také jsme vydali kuchařku Zachraň jídlo v kuchyni, která nabízí shrnující informace a je tam více než sto receptů."
Lidé nerozumí pojmu minimální trvanlivost
Řada lidí vyhazuje jídlo hned po datu minimální trvanlivosti. To však podle Anny Strejcové není vždy třeba. Situace se už řeší i na úrovni Evropské komise.
"Mnoho lidí špatně rozumí termínu minimální trvanlivost. A berou to jako ultimátum pro to jídlo, že po tomto datu se musí vyhodit. Samozřejmě u masa a mléčných výrobků tam: spotřebuje do... musí být. Ale třeba v Británii se vyleje spousta mléka kvůli tomu, že lidé až příliš respektují pokyn spotřebuje do, místo aby použili čich a chuť a zhodnotili, jestli je mléko ještě použitelné."
Hodně sezónního ovoce se dá konzervovat zavařováním? Jak jsou na tom Češi? Zaváří se ještě nebo ne?
"Řekla bych, že Češi jsou, co se týče zavařování nebo zpracovávání jídla, na tom relativně dobře. Ta tradice tady pořád je, i když se pomalu ztrácí. A my se snažíme to zvrátit i díky těm našim receptům. Máme i spoustu typů na zavařování, zpracování a konzervování ovoce a zeleniny, což je základ pro to, abychom se připravili na sezónu, kdy lokální zelenina a ovoce nebudou, i pro tělo je lepší, když jí potraviny, které byly vypěstované v té zemi, a nejí se exotické ovoce, které se sem dováží přes půl světa."