Krajina dvojího nebe. Třeboňsko se může pochlubit více než pětistovkou rybníků
Rožmberk, Horusický, Dvořiště, Velký Tisý, Záblatský, Staňkovský, Svět. To jsou názvy sedmi největších třeboňských rybníků. Celkem jich je v oblasti Třeboňské pánve v jižních Čechách více než pět stovek. Tato velká rybniční soustava pochází už z první poloviny 16. století a v celoevropském měřítku je zcela jedinečná.
Kdysi bývala Třeboňská pánev neprůchozí bažinou, před pěti sty lety z ní ale soustava rybníků vytvořila unikátní krajinu - nekonečnou spleť vodních ploch, které zrcadlí oblohu a lze pozorovat její krásné odlesky od hladiny. Proto se jí také říká krajina dvojího nebe.
Tato soustava není jen obyčejná řada rybníků za sebou, jde o složitou síť několika vzájemně propojených vodních děl, která nemá ve světe obdoby. Zasloužili se o ní už v první polovině 16. století velcí rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan.
Soustava je propojená řekou Lužnicí, Nežárkou, ale hlavní páteří je umělý vodní kanál s názvem Zlatá stoka. Také toto geniální dílo, které zásobuje rybníky ‘živou‘ vodou z řeky, funguje v nezměněné podobě už přes pět století.
Největší rybník Třeboňska je známý Rožmberk o rozloze 647 hektarů. Je číslem jedna nejen u Třeboně, ale také v celých jižních Čechách a v celém Česku. Byl založen v letech 1584–90 a jeho hráz je dnes i důležitou přírodovědnou lokalitou. Podobně jako hráze dalších rybníků je porostlá starými břízami, vrbami i mohutnými staletými duby, v jejichž dutinách hnízdí řada různých druhů ptáků.
Při troše štěstí a trpělivosti je možné zahlédnout vzácného ledňáčka nebo v zimě nad hlavou prolétajícího vzácného orla mořského. Běžně jsou tam ale k vidění volavky, rackové, labutě nebo kachny. V místních rašeliništích je pak bohatství druhů mokřadní a vodní vegetace.
Třeboňský kapr
Třeboňské rybníky mají řadu funkcí, především jsou ale určené pro chov sladkovodních ryb. A v hlavní roli zde vystupuje Třeboňský kapr. Toto plemeno se podařilo vyšlechtit na konci 19. století a už tehdy platilo za velmi kvalitní rybu nejen u nás, ale i v zahraničí. Kapři z Třeboňska byli dováženi na trhy v Německu a ve Vídni.
Mezinárodně je označení Třeboňský kapr chráněno od roku 1967. V roce 2007 byl na základě rozhodnutí Evropské komise Třeboňský kapr zapsán na seznam produktů s chráněným zeměpisným označením. Podle odborníků je jeho maso jedinečné a vyznačuje se vysokou kvalitou, nízkým obsahem tuku a specifickou chutí.
Kapři z Třeboňska jsou také neoblíbenější vánoční rybou. Jejich podzimní výlovy tak dotvářejí kolorit Třeboňska. Rybáři je zahajují slavnostním výlovem Rožmberka. Událost každoročně přiláká na hráz desetitisíce návštěvníků.
Pro své mimořádné přírodní hodnoty bylo Třeboňsko vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací UNESCO. Nejvýznamnější technické a kulturní památky Třeboňska, které úzce souvisí s rybníkářskou tradicí, byly v roce 2003 oficiálně nominovány k zápisu na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví.
Třeboňsko ale nejdou pouze rybníky. Město Třeboň má nádherné historické centrum, kterému dominují gotický klášter a renesanční zámek - čtvrtý největší zámecký komplex v Čechách.
