Znáte správné jméno nejvyššího pohoří světa?

Někdo by řekl Himálaj, jiný Himálaje. Našli by se však tací, kteří by odpověděli, že nejvyšším světovým pohořím jsou Himaláje nebo dokonce Himaláj. Jak je to správně?

Foto: abhishek91yo, Pixabay, Pixabay License

Můžeme si tedy všimnout, že v názvu pohoří není problematický jen rod, ale také číslo a délky samohlásek a. Alespoň tak to vyplývá z dat Českého národního korpusu. Ale která varianta je ta správná?

Název pohoří se skládá ze sanskrtských slov hima (हिम) = sníh a álaja (आलय) = obydlí. Volně přeloženo je toto pohoří obydlím, domovem sněhu. Sanskrtské slovo sníh – álaja, respektive jeho přepis s dlouhým á na začátku slova nám napoví, že varianta Himálaj, či Himálaje bude zřejmě ta správná. Internetová jazyková příručka udává jedinou správnou variantu, a to v jednotném čísle – Himálaj. Ve starší literatuře se sice lze setkat i s názvy Himalaje a Himaláje, ty jsou však dnes z hlediska pravopisu považované za chybné varianty.

Himálaj, jakožto geografické jméno zakončené na měkkou souhlásku, spadá do skupiny jmen, u kterých není jasný gramatický rod. Vzhledem ke svému zakončení mohou takováto jména být rodu ženského nebo mužského. V případě jména Himálaj se jedná o rod mužský a jméno se (také z důvodu zakončení na měkkou souhlásku) skloňuje jako slovo stroj.

George Everest|Foto: Wikimedia Commons, public domain

Dovolte mi však ještě dále pokračovat v triviálních zeměpisných otázkách. Víte, jak se nazývá nejvyšší hora světa? Očekávejme opět, že většina odpoví, že se jedná o Mount Everest [maunt everest] nebo [everist], nikoliv [ivrist]). Nese jméno britského geografa George Everesta, který sloužil jako generální zeměměřič Indie v letech 1830–1843. Zasloužil se o velký trigonometrický průzkum Indie a na jeho počest byla hora (s předchozími názvy Gamma, peak bé („vrchol b“), Peak XV fiftýn („vrchol XV“)) pojmenována. Údajně to bylo proti jeho vůli, protože věřil v důležitost zeměpisného pojmenování v místních jazycích. U názvu Mount Everest však narážíme na fenomén, kdy se antroponymum Everest – tedy osobní, lidské jméno (respektive příjmení) – stane toponymem, tedy jménem zeměpisným (vzpomeňme si také třeba na Mount Kosciuszko v Austrálii).

Foto: anuppanthi, Pixabay, Pixabay License

Nejvyšší horu světa ale můžeme nazývat i dalšími jmény, a to konkrétně jako Čomolungma a Čumulangma, což jsou pojmenování vycházející z tibetštiny (oficiální jméno hory v tibetštině zní Jo mo glang ma a dá se přeložit jako „svatá matka“). Varianty Džomolangma, psáno se spřežkou dž, či Ču-mu-lang-ma, tedy název graficky rozdělený po slabikách spojovníky Internetová jazyková příručka nedoporučuje. Index českých exonym, standardizační příručka závazná pro některé instituce, zase doporučuje pro nejvyšší vrchol užívat jednoslovné pojmenování Everest, nicméně podoba Mount Everest je také přípustná a je to pojmenování, se kterým se setkáme v českém prostředí nejčastěji. Všimněme si také, že Češi první část nejpoužívanějšího názvu – Mount – nepřekládají a neříkají „hora Everest“, ale spokojí se s cizojazyčnou variantou.

Kančendženga|Foto: labunhanglimboo, Pixabay, Pixabay License

Pokud budeme pokračovat ve výletu po Himálaji a přesuneme se vzdušnou čarou zhruba 125 km jihovýchodně od vrcholu Everest, ocitneme se na třetí nejvyšší hoře světa. A zde si opět můžeme vybrat, jak vrchol pojmenujeme. Máme dvě možnosti, jak to udělat správně – buď hoře budeme říkat Kančendženga, nebo Kančenžanga. Název vychází opět z původního pojmenování v tibetštině, které zní Gangs chen mdzod lnga a dá se volně přeložit jako „pět pokladů velkého sněhu“.

Naskytne-li se nám někdy příležitost a ocitneme se na těchto vrcholech, či v jiné části pohoří Himálaje, to, jak dané místo pojmenujeme, nám zřejmě mezi nádechy z kyslíkového přístroje a záchvěvy zimy vůbec nepřijde na mysl. Je dobré ale mít na paměti, že je třeba počítat s neustálým vývojem jazyka. Varianty některých pojmenování a názvů, které se užívaly dříve, totiž dnes už nemusí být aktuální a už vůbec ne pravopisně správné.

Podcast Radio Prague International Čeština na vlnách vzniká ve spolupráci s Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Autorkou dnešního dílu byla Diana Šulková. U mikrofonu byli Hanka Shánělová a Jan Herget.