Dramatické osudy pamětníků nabízí Odkryté příběhy 20. století. Sami je vypráví ze záznamů Paměti národa
Netradiční prostředí protiatomového bunkru v Olomouci nabízí výstavu Odkryté příběhy 20. století. Lidé se tu seznámí s dramatickými osudy pamětníků války a komunismu z Olomouckého kraje.
"Ten kryt má dvě patra, je vybudovaný za pomoci dynamitu. Vystřelili kus bývalých hradeb a skal. Díky tomu tady máme 600 metrů čtverečních, kde se předpokládalo, že kdyby byl atomový výbuch, tak by tu generalita mohla nějakou přechodnou dobu trávit. My jsme ten kryt využili pro trochu jiné účely a to k výstavě Odkryté příběhy 20. století, kde představujeme příběhy pamětníků z Olomouckého kraje, kterým naopak ten režim, který tento kryt stavěl, nějakým způsobem ubližoval a zasahoval do jejich životů," vypráví Petr Zavadil z Institutu Paměti národa.
V centrální části bunkru je pak průřez toho nejzajímavějšího z celé sbírky Paměti národa. Výstavu doplňují velkoformátové projekce archivních fotografií obohacené originálním zvukovým designem.
"Je tu pět pamětníků, z nichž někteří jsou političtí vězni z 50. let. Pak je tam pan Fišer, který byl jedním z dvojčat, na kterých Mengele dělal pokusy v Osvětimi. Je tu i paní Bednářová, která byla Němka. I když její maminka byla proti nacismu, tak po válce strávila několik měsíců v Olomouci v Hodolanech, v takovém koncentračním táboru, který jsme tu pro Němce vybudovali. Pak ještě musela jít na různé nucené práce, což byla z mého pohledu hodně velká nespravedlnost, když za války aktivně pomáhali Čechům a sovětům, kteří tady byli totálně nasazeni v Československu na práci."
Vyznávali si morseovkou lásku, pak ho popravili
"My promítáme příběhy pamětníků z celé Paměti národa. Jsou to lidi od druhé světové války až po sametovou revoluci. Jsou mezi nimi i známí lidé. Teď tam máme třeba Petra Pitharta. Ale máme tam i lidi z té druhé strany. Oni vzpomínají vždycky na nějakou epochu, a vzpomínají z různých úhlů pohledu. Je to zajímavá věc, trvá to asi 45 minut."
Když procházíte výstavou, objevují se před vámi další a další osudy lidí, kterým komunistický režim zasáhl výrazně do života.
"Tohle je pan Hradílek, jeden ze signatářů Charty 77. V roce 1987 v čele prvomájového průvodu ještě se svým kolegou rozvinul transparent 'Charta 77 vyzývá k občanské statečnosti'. Pak je tu pan farář Huvar. V 50. letech si prošel snad všemi kriminály. Paní Susedková byla politická vězeňkyně a v tom filmu ve smyčce vypráví o tom, jak si morseovkou s jiným vězněm vyznávali lásku, a pak jí ho popravili. To byly ty osudy."
Zdejší pobočka Post Bellum, která dokumentuje příběhy lidí z 20. století, združuje Olomoucký a Zlínský kraj. Každý rok se podaří zachránit 120 osudů pamětníků z obou krajů.
Paměť národa je největší sbírkou v Evropě
Paměť národa má ve svých sbírkách tisíce pamětníků, tisíce hodin zvukových vzpomínek a desetitisíce fotografií. Celý archiv je průběžně doplňován. Paměť národ je největší sbírka v Evropě a třetí největší na světě, dodal Petr Zavadil z Institutu Paměti národa.
"Je to nejpestřejší sbírka vůbec, protože ty dvě větší sbírky jsou zaměřené na holocaust, a jsou tam v podstatě jen židovští pamětníci. My to máme opravdu pestré a nejsou tam jen pamětníci z ČR a Slovenska, ale máme tam i pamětníky skoro z celé Evropy, ale i z Kuby a dalších režimů, kde dosud vládne nějaká nesvoboda, tak tam se snažíme natáčet. To je také důvod, proč teď pomáháme Ukrajině. Na Ukrajině jsme zakládali pobočku Paměti národa, těsně před tou invazí. Bylo přirozené, že jsme chtěli pomoct. Máme sbírku, je na ní už přes 400 miliónů korun."
