Říkali nám: jdete hlavou proti zdi. My jsme se rozběhli a vyšlo to, říká bývalý studentský vůdce Václav Bartuška

Foto: GNU Free Documentation License

Příběhy o odvaze českých studentů se teď mohou inspirovat studenti z celého světa. Český Google se při příležitosti oslav Mezinárodního dne studentstva spojil s projektem Paměť národa.

Na platformě Google Arts & Culture vznikla unikátní výstava, která představí české kořeny světově uznávaného svátku.

Studentské revoluce

Vzpomínky českých studentů, kteří v listopadu 1989 tvořili dějiny

https://artsandculture.google.com/story/studentsk%C3%A9-revoluce/_gJig27hy-7rLQ

"17. listopad je jediným mezinárodním svátkem, který se opírá o československé dějiny, který vychází z události, která se odehrála v protektorátu v roce 1939. V českých zemích je tento den označen také jako Den boje za svobodu a demokracii. Byl bych rád, aby tato výstava, která nabízí konkrétní příběhy ze studentských hnutí roku 1939, 1968, 1989 inspirovala svět a povzbudila mladé lidi, pokud jim někdo upírá jejich lidská práva, aby se nebáli, vzdorovali a hájili své svobody," říká Mikuláš Kroupa, vedoucí projektu Paměť národa.

O výstavě dnes Google informuje také na svém globálním blogu.

Bez lidí v regionech bychom nikdy neuspěli

Co bylo pro úspěch revoluce rozhodující, vzpomíná jeden z tehdejších studentských vůdců a autor knihy Polojasno, Václav Bartuška.

Václav Bartuška, foto: Eva Turečková

"My jsme vyslovili nahlas to, co si myslela většina lidí v zemi, ale bála se to říct. My jsme jen dali na papír to, co jsme cítili, že socialismus nikam nevede, není schopen vyrábět věci, které lidi potřebují, od aut přes ledničky po toaletní papír, že se na západě mají lidé líp a jsou svobodnější. K našemu jistému překvapení jsme zjistili, že si to myslí většina lidí. Druhá část úspěchu byla v tom, že jsme nebyli jen pražské hnutí, ale celostátní. Já smekám před všemi, kdo začali stávku v jiných částech země, v Brně, Ostravě, Bratislavě, v Košicích, na univerzitách v Ostravě, v Budějovicích, v Hradci Králové. My to měli vcelku snadné. Nás 17. listopadu zmlátili, my jsme věděli, co se stalo, ale naši kolegové na druhém konci republiky byli ochotni jít do toho s námi. Za to jim znovu a znovu děkuji, bez nich bychom nikdy neuspěli."

Výstava představuje dva silné historické momenty. Jde o zatýkání, popravy studentů a následné uzavření českých vysokých škol nacisty během 17. listopadu 1939 a shromáždění studentů v tentýž den roku 1989, které odstartovalo sametovou revoluci.

Václav Bartuška, Polojasno, foto: XYZ

Spoluautorka výstavy Markéta Reszczynska připomněla, že projekt má především představit českou historii v zahraničí.

"Představuje unikátní dobové materiály, například ručně psané první prohlášení studentů s deseti požadavky, se kterými vstupovali do stávky, z 18. listopadu 1989. Mladí se mohou seznámit s tím, jak se ta revoluce šířila bez internetu, bez počítačů. Samozřejmě jsou tu i osobní vzpomínky pamětníků. Zazní tam svědectví Moniky Pajerové, Václava Bartušky nebo vzpomínky studenta Milana Podobského, známého jako Fefík, jehož vtipy, které šířil se studenty žurnalistiky, byly po celé Praze, byly otištěné na zdech metra. A pak jsou tam vzpomínky studentů, kteří pomohli rozšířit revoluci v regionech."

Paměť národa je třetí největší sbírka orální historie

Výstava Studentské revoluce se mohla uskutečnit především díky jednomu z největších archivů Paměti národa.

Mikuláš Kroupa, foto: Alžběta Švarcová, ČRo

"Stali jsme se třetí největší sbírkou orální historie na světě za slavnou sbírkou režiséra Stevena Spielberga, který zdokumentoval vzpomínky desetitisíců lidí, kteří přežili tábory za druhé světové války. Taktéž se ocitáme za sbírkou norského Muzea holocaustu. Naše sbírka je unikátní v tom, že je nejpestřejší. Od začátku se soustřeďujeme na výpovědi ze všech možných stran. Zpovídáme lidi, kteří byli na straně hrdinů, kteří se zachovali statečně, inspirativně. Ale také zpovídáme lidi, kteří byli členy komunistické strany, spolupracovali se státní bezpečností, s pohraničníky, milicionáři. Je to pestrá sbírka příběhů, které nabízejí mnoho různých úhlů pohledu."

Právě on-line sbírky jsou podle Mikuláše Kroupy způsobem, jak v dnešní době připomínat důležité historické momenty a příběhy a zaujmout i mladší generace. Jak dodal, Paměť národa není zaprášeným archivem pro hrstku nadšenců, ale moderní digitální on-line databází.

A má dnes tehdejší studentský vůdce Václav Bartuška nějakou radu pro mladé aktivní lidi, kteří chtějí něco změnit?

"Mladí a aktivní žádné rady od padesátníků nepotřebují. My jsme taky žádné rady neposlouchali. Možná jsme měli, ale neposlouchali. Všichni nám říkali, jdete hlavou proti zdi. My jsme se rozeběhli a vyšlo to."

Foto: Peter Turnley, Public Domain