V centru dění: jak se mění život ve městech v době klimatické krize?

Zhruba tři čtvrtiny obyvatel Česka i Německa žijí ve městech. I proto jsou města zodpovědná za velké množství emisí skleníkových plynů. Postupující klimatická krize zároveň život ve městech čím dál silněji ohrožuje – ať už jde o vlny veder, období sucha nebo bleskové povodně. Jak zajistit, aby města poskytovala dobré podmínky pro život i v budoucnu? Odpovědi nabízí předposlední díl česko-německého podcastu Karbon.

Karbon|Foto: Filip Rambousek

V celosvětovém měřítku jsou města zodpovědná zhruba za 70 % všech emisí skleníkových plynů. Jak tyto emise co nejefektivněji snížit, přibližuje Martin Ander z Nadace Partnerství. „Největší balík emisí, se kterým město může něco dělat, je jednoznačně v sektoru budov, v podstatě je to 75-80 % všech emisí. Klíčovou roli hrají budovy určené pro bydlení, ale samozřejmě i administrativní budovy a další objekty.“ Budovy spotřebovávají obrovské množství energie, zejména na vytápění. Většina staveb, hlavně těch starších, má ovšem špatnou izolaci, takže zde dochází ke značným ztrátám. „Dobré zateplení je základ. Teprve na sníženou spotřebu můžete budovat příslušné zdroje energie. Teprve pak dává smysl nahradit například vytápění plynem vytápěním přes tepelné čerpadlo,“ doplňuje Ander.

S tím souhlasí i Sigrun Kabisch z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí. Také podle ní je důležité urychlit tempo zateplování budov. Nesmíme přitom ale zapomenout na nízkopříjmové domácnosti, upozorňuje německá vědkyně. „Často dochází k tomu, že se náklady na zateplení promítnou do výše nájmu. A to je samozřejmě problém. Mnoho majitelů nemovitostí proto raději svoje byty renovuje pouze částečně, nikoliv na nejvyšší možnou úroveň – zvlášť v případě bytových domů, ve kterých bydlí lidé s nižšími příjmy. To ale taky není ideální řešení, protože skutečně potřebujeme, aby se kvalita bytového fondu výrazně zvýšila, potřebujeme co nejkvalitnější zateplení. Na jedné straně tak stojí nutnost modernizace bytového fondu, na straně druhé dostupnost bydlení. To je dilema, kterým bychom se měli intenzivně zabývat.”

Renovacemi budov je možné ušetřit značné množství energie – a tím i emisí. Není to ale jediný způsob, jak může město své emise zredukovat, vysvětluje Martin Ander. „Druhou velikou oblastí je výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů přímo ve městě – ať už na budovách nebo na přilehlých plochách jako jsou přístřešky na parkovištích a podobně. Známe to z řady jihoevropských zemí, že se přístřešky na stíněných parkovištích vybavují fotovoltaikou.“ Tyto zdroje je pak možné postupně propojovat do větších systémů. “Řada měst plánuje vytvořit celé systémy zdrojů obnovitelné elektřiny na lokální úrovni. Tyto systémy se pak na základě nové legislativy propojí do jakéhosi energetického společenství, do kterého se budou moci zapojit i jednotliví občané – ať už ti, kteří elektřinu sami vyrábějí, tak i ti, kteří ji spotřebovávají. Města i menší obce budou tvořit lokální energetická společenství, která umožní sdílet elektřinu za výhodnějších podmínek a budou přitom využívat veřejnou distribuční síť. To je princip komunitní energetiky.”

Doprava

Dalším velkým sektorem, který město může ovlivnit, je doprava. Ta v Česku tvoří přibližně patnáct procent všech emisí skleníkových plynů. „Město může motivovat své občany, aby více využívali veřejnou dopravu. Může také vytvářet lepší podmínky pro zcela bezemisní způsoby dopravy jako je jízda na kole či chůze, zejména na kratší vzdálenosti. Pořád bychom se divili, na jak krátké vzdálenosti lidé často jezdí autem, přestože by nemuseli,“ říká Ander. Předpokladem pro snížení emisí z dopravy je také dobré plánování města. „Při plánování je důležité myslet na to, aby město nebylo dopravně náročné – aby všechno to, co od města potřebujete, bylo v ideálním případě v docházkové vzdálenosti. Často se v této souvislosti mluví o takzvaném patnáctiminutovém městě,“ uzavírá Martin Ander.

Nutnost snižovat emise ale není jediná výzva, se kterou se města jednadvacátého století musí vypořádat. S postupující klimatickou krizí se musí přizpůsobit i stále častějším extrémním projevům počasí. Co konkrétně to pro vedení měst znamená? Jaká adaptační opatření se snaží zavádět? Poslechněte si jedenáctý díl podcastu Karbon, který se částečně natáčel v ulicích Plzně.