Náročný rok 2022 v politice
Válka na Ukrajině, energetická krize, ekonomické problémy, české předsednictví Radě Evropské unie, korupční kauzy, dvojí volby – komunální a senátní, hledání prezidenta. Rok 2022 byl pro Českou republiku obzvláště náročný.
1. Válka na Ukrajině
Rusko 24. února napadlo Ukrajinu a rozpoutalo konflikt, který nemá v Evropě od skončení druhé světové války obdoby. Málokdo ruskou agresi čekal, přesto na ni museli světoví politici rychle reagovat.
ČTĚTE TAKÉ
Česko to zvládlo velmi dobře. Stalo se jedním z nejvýraznějších podporovatelů Ukrajiny. Premiér Petr Fiala (ODS) se nedlouho po začátku konfliktu vydal osobně jako jeden z prvních zahraničních státníků přímo do Kyjeva. Mise tehdy zaujala všechna přední světová média. Ta oceňovala odvahu nejenom českého premiéra. V době, kdy Kyjevu hrozilo bezprostřední ohrožení, byla zmiňovaná návštěva vnímána především jako silné symbolické gesto.
Česko také Ukrajině pomáhá humanitárně, finančně, poskytuje vojenský materiál a zvládlo i příchod stovek tisíců ukrajinských uprchlíků. Ze zemí Evropské unie přijalo nejvíc běženců z Ukrajiny na počet obyvatel.
„V počátcích ruské agrese se Fialova vláda opírala při pomoci Ukrajině o podporu většiny veřejnosti a také opoziční politici kabinet nekritizovali. S postupem času začaly z jejich úst zaznívat výhrady, že stát pomáhá Ukrajincům na úkor českých občanů. Politické body na tom opozice zatím příliš nenasbírala, byť i ve veřejnosti prvotní nadšení trochu opadlo,“ říká komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman.
2. Krize
S válkou na Ukrajině souvisí i extrémně drahé energie, vysoká inflace a pokles životní úrovně. Není překvapením, že je vláda za počínání v této oblasti kritizována. Hlavně za opožděnou reakci a nezvládnutou komunikaci.
„Výtky směrují především k výši stropů na energie. Ty se v porovnání se zahraničím zdají příliš vysoké. I při této hladině však ekonomičtí experti varují před udržitelností financování těchto stropů ze státního rozpočtu. Další opatření měla být podle plánu adresná a nakonec byla přijata plošná. Ta jsou méně spravedlivá a finančně více náročná. Vláda k růstu nervozity přispívala také tím, že některá opatření v krátkém časovém úseku měnila či zpřesňovala. Tím mohla vyvolávat dojem, že improvizuje a je ve vleku událostí,“ komentuje Hartman.
3. Kauza Dozimetr
V červnu zasáhla českou politickou scénu korupční aféra, která vedla k pražským politikům hnutí STAN. Podle vyšetřovatelů ovlivňovali společně s podnikateli a lobbisty veřejné zakázky a chod městských firem - především pražského dopravního podniku.
Kauza, kterou policie nazvala Dozimetr, patří k velkým korupčním skandálům v historii Česka. Proto zasáhla i do nejvyšších pater tuzemské politiky. Konkrétně přiměla k demisi ministra školství a jednoho ze zakladatelů STAN Petra Gazdíka. Ten sice není mezi stíhanými osobami. Nedokázal však přesvědčivě vysvětlit kontakty s jedním obviněným, proto raději odstoupil.
4. Volby
Rok 2022 byl také rokem volebním. Na podzim lidé vybírali nové složení obecních zastupitelstev, třetina území pak volila senátory. Opozice před volbami hovořila o referendu o vládě. Nakonec ale k zásadnímu politickému otřesu nedošlo. Vláda mírně v komunálních volbách ztratila, opozice zase nebyla úspěšná v Senátu.
„Jak už to u komunálních voleb bývá, zvítězili v nich nezávislí kandidáti. Politické strany a hnutí se soustředily především na velká města. V nich lze za vítěze považovat hlavně toho, kdo se dostal k moci. Ne vždy se to týkalo těch, kteří získali od voličů nejvíc hlasů. Názorným příkladem může být dění v Plzni. Tam do opozičních lavic usedla vítězná koalice SPOLU. Přesto jsme v největších městech většinou svědky spolupráce ještě před volbami nesmiřitelných rivalů. Takže je spravují vedení, ve kterých figurují strany a hnutí vládní koalice společně s hnutím ANO. Takovýto model platí ve dvou ze tří největších měst, tedy v Brně i Ostravě. V Praze k tomu bylo blízko. Nakonec jednání ztroskotala a metropole vstoupí do nového roku bez řádného vedení,“ říká komentátor a dodává:
„Senátní volby potvrdily dominanci současné vládní koalice v horní parlamentní komoře. Hnutí ANO si ověřilo malý koaliční potenciál, který mu brání uspět v druhém kole voleb. Takže vítězství v tom prvním nedokázalo většinou proměnit v zisk senátních křesel.“
5. České předsednictví
ČTĚTE TAKÉ
Velká chvála ze všech stran zaznívá na adresu českého předsednictví v Radě EU, které probíhalo od června do prosince. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ho označil za jedno z nejúspěšnějších za dlouhá léta. Chválí ho i další špičky institucí EU a různí odborníci.
„Česko během půl roku muselo řešit problémy související s válkou na Ukrajině. Jednak pomoc této zemi, jednak příliv uprchlíků před válečným konfliktem, jednak vysoké ceny energií. Byť se kompromis v rámci unijní sedmadvacítky hledal těžko, v klíčových otázkách se ho podařilo nalézt. Fialově vládě se v průběhu předsednictví dařilo lépe než Topolánkově, alespoň z pohledu domácího. Topolánkova v průběhu předsednictví v roce 2009 neustála hlasování o nedůvěře a musela podat demisi. Fialův kabinet rovněž čelil pokusu o odvolání, ale opozice nebyla tentokrát úspěšná,“ připomíná Hartman.
6. Kandidáti na prezidenta
Hned v prvním měsíci roku 2023 čekají Česko prezidentské volby, startují prvním kolem 13. a 14. ledna. Do voleb bylo rozhodnutím ministerstva vnitra nebo Nejvyššího správního soudu připuštěno devět kandidátů. A podle většiny průzkumů to vypadá, že to bude velmi vyrovnaný souboj mezi třemi z nich - ekonomkou Danuší Nerudovou, šéfem hnutí ANO, poslancem Andrejem Babišem a armádním generálem ve výslužbě Petrem Pavlem.
ČTĚTE TAKÉ
S blížícím se termínem voleb se zintenzivňuje kampaň. Ta je podle očekávání také zaměřena negativně. Na jednotlivé kandidáty se z minulosti vytahují různé problémy.
„U generála Pavla jde o jeho minulost před rokem 1989, kdy dělal kariéru v komunistické armádě. Andrej Babiš je rovněž zatížen svým fungováním v minulém režimu, ať už kvůli členství v komunistické straně, nebo kontaktům s komunistickou státní bezpečností. Navíc se Andrej Babiš ocitl na lavici obžalovaných, kde se zpovídá z obžaloby kvůli dotačnímu podvodu v kauze Čapí hnízdo. Danuše Nerudová byla příliš mladá, aby musela vysvětlovat svůj život před listopadem 1989. Přesto i ona čelí kritice, za působení ve vedení Mendelovy univerzity, kde docházelo k problémům s „rychlostudenty“ a s plagiáty.“
„Především voliči, kteří nejsou zatím pevně rozhodnuti, komu dají svůj hlas, mohou být těmito kauzami ovlivněni. Byť dosavadní výsledky průzkumů veřejného mínění nesignalizují výrazné propady přízně hlavních favoritů. Jejich šance na zvolení mohou spíše výrazně ovlivnit velmi sledované televizní debaty v lednu 2023,“ dodává komentátor Petr Hartman.
