Sexuální obtěžování na českých univerzitách. Případy je nutné razantně řešit, říká ministr školství
Vysokoškolské prostředí v Česku v posledních týdnech otřásá několik kauz spojených se sexuálním obtěžováním a zneužíváním. Podezření na nevhodné chování vůči studentkám řeší na univerzitách v Praze, Brně i Olomouci. Podle ministra školství Vladimíra Balaše je případy nutné razantně řešit. Proto chce témata otevřít na konferenci rektorů vysokých škol.
Brněnská Masarykova univerzita prověřovala podezření, že se dva učitelé z Pedagogické fakulty chovali ke studentkám nevhodně, především na výcvikových sportovních kurzech, už od loňska. Šest studentek a absolventek tehdy upozornilo na problematické chování učitelů z Katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. Incidenty se týkaly let 2013 až 2022. Univerzita na stížnosti dlouhé měsíce ale nereagovala.
Nyní - poté, co na případ upozornila média - stáhla z výuky tři pedagogy, se dvěma z nich rozvázala pracovní poměr. Rektor také nařídil celouniverzitní kontrolu studentského hodnocení jednotlivých předmětů za posledních 7 semestrů, tedy od roku 2019 do současnosti. Škola v tiskové zprávě také uvedla, že dění na fakultě možná povede ke změnám v organizaci fakulty i studia a ve hře je i zrušení některých kurzů.
„Vyhlásili jsme nulovou toleranci nevhodnému chování, obzvlášť tomu se sexuálním podtextem. Proto jednáme rychle, rázně a snažíme se velmi intenzivně, aby byly vyřešeny všechny podněty, které k nám přicházejí. Chceme být zodpovědnou, zdravou a bezpečnou fakultou a uděláme maximum pro to, aby studující, ale i uchazeči věděli, že k nám přicházejí do bezpečného prostředí,“ uvedla děkanka fakulty Simona Koryčánková.
Podobné problémy jako v Brně ale vyšly najevo i na dalších školách – na Univerzitě Palackého v Olomouci či Fakultě humanitních studií Karlovy Univerzity v Praze. Rektorka nejstarší české univerzity Milena Králíčková označila předcházení sexuálnímu obtěžování na univerzitě za jednu z priorit. Rozhodla o ustanovení komise, která má doporučit další postup a podobnému jednání zamezit. „Komise nyní sbírá a analyzuje svědectví z řad studentů, absolventů i pracovníků fakulty,“ uvedla na webu fakulty její děkanka Marie Pětová.
Školská ombudsmanská platforma
Vysoké školy či jednotlivé fakulty v posledních letech zřizují pozici ombudsmana nebo důvěrníka, kterým může zájemce nevhodné chování ve škole hlásit. Ombudsmana nyní mají třeba dvě fakulty Akademie múzických umění v Praze, Univerzita Karlova a některé její fakulty, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně či Technická univerzita v Liberci. Z iniciativy současné vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové vznikla Školská ombudsmanská platforma, která tyto osoby sdružuje.
„Je velmi zneklidňující sledovat množství případů sexuálního obtěžování a dalšího nevhodného chování na vysokých školách, které se nyní v mediálním prostoru objevuje. Na druhou stranu vnímám výraznou změnu k lepšímu v tom, že případy jsou už komunikovány a řešeny, místo toho, aby byly odsouvány a umlčovány. Věřím, že se tak děje i díky dobře odváděné práci poradenských center a vysokoškolských ombudsmanů, na jejichž fungování ministerstvo přispívá,“ uvedl ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
Podle ministra je nutné je případy sexuálního obtěžování na školách řešit razantně. Chce proto téma otevřít na konferenci rektorů vysokých škol. Shromáždění k 30. výročí založení České konference rektorů se bude konat ve čtvrtek a v pátek v Praze.
