Festival tvarůžků. Olomouc opět provoní výrazné aroma české speciality

Francouzi mají šampaňské, Italové třeba mozzarellu, Portugalci Portské víno, Mexičané Tequilu, ale i Česko se pyšní řadou specialit, které dalo okolnímu světu. Jednou z nich jsou olomoucké tvarůžky, syrečky či tvargle. Charakterizuje je pikantní chuť a nezaměnitelné aroma. V oblasti Hané se vyráběly už před šesti sty lety. Na počest tvarůžků se koná v Olomouci festival, který se těší velké oblibě.

Historické prameny zmiňují výrobu tvarůžků na Moravě už v 15. století. Aromatické mazlavé syrečky se vyráběly v regionu Haná ve vesnických chalupách a byly nejen součástí jídelníčku lidí na venkově, ale selky je prodávaly také na trhu. A byly velmi žádané, patřily dokonce k pochoutkám na stole císaře Rudolfa II.

Foto: Muzeum A. W. Olomoucké tvarůžky

Díky prodeji selských tvarůžků na trzích v Olomouci pak dostaly označení olomoucké tvarůžky. Úspěch ale tato specialita s výrazným pachem slavila i ve světě. Jako jediný tuzemský produkt se olomoucké tvarůžky dostaly do světově uznávané Velké encyklopedie sýrů. Velkého ocenění se jim dostalo také například na světové výstavě ve Vídni v roce 1872. Tvarůžky z Moravy se vozily také do Rakouska, na Balkán, do Turecka, a dokonce i do Argentiny.

Podomácku se tvarůžky vyráběly až do 19. století, později se výroba přesunula do Loštic nedaleko Olomouce. Moderní výrobu tam roku 1876 zahájil Josef Wessels se svým synem Aloisem. Továrně rodiny Wesselsů se dařilo a postupně vytlačila konkurenci. Po roce 1948 byla jejich výrobna znárodněna, ale v roce 1991 byla firma v restituci potomkům původních majitelů navrácena.

V roce 2010 pak tvarůžky získaly v rámci Evropské unie chráněné zeměpisné označení. O zařazení tvarůžků na unijní seznam přitom bojovali Češi šest let. Proti se totiž ostře stavěli Němci a Rakušané, kteří argumentovali svými historickými právy. O sporu nakonec musela rozhodnout Evropská komise. Ta schválila, že Češi mají na toto označení právo.

Přírodní produkt s minimem tuků

Tvarůžky mají své příznivce, ale i odpůrce. Řadu lidí totiž odpuzuje jejich výrazný zápach a kvůli tomu je odmítají konzumovat. Syrečky jsou přitom podle odborníků velice zdravé. Tělu přinášejí bílkoviny a obsahují jen málo sacharidů a minimum tuku. Při jejich výrobě se nepoužívají konzervanty (kromě soli), barviva ani aromata. Jedná se tak o ryze přírodní produkt.

Foto: Radio Prague International

Vyrábí se z netučného tvarohu. Postupně vyzraje až v aromatický syreček. Ten by měl být jantarově zlatavý a jeho povrch by měla obestírat světlá vrstva mazu. Odborníci upozorňují, že pro jakékoli použití v kuchyni je bezpodmínečně nutné, aby neměly tvarohový střed, který signalizuje jejich nevyzrálost. Takové tvarůžky je potřeba ponechat v pokojové teplotě, kde během jednoho či dvou dnů dojdou.

O popularitě unikátního sýra svědčí i Olomoucký tvarůžkový festival. Poprvé se konal v roce 2016 a nyní je jednou z vůbec nejnavštěvovanějších akcí v Olomouci. Každoročně ho navštíví tisíce lidí nejen z České republiky, ale také ze Slovenska, Polska, Rakouska, Německa či z Velké Británie.

Tvarůžková cukrárna v Lošticích|Foto: Jana Poštulková, Tvarůžková cukrárna

Na akci se spotřebuje i přes pět tun olomouckých tvarůžků. A návštěvníci je mohou ochutnat na nejrůznější způsob. Kuchaři je nabízejí v teplé i studené úpravě a nechybí ani takové speciality jako třeba tvarůžkové dezerty, tvarůžkový „tatarák“ na topince či v burgeru nebo dokonce tvarůžky na lívanci či tvarůžková zmrzlina.