Lidé se vrací do kanceláří, ale home office se stává jakousi novou normou
Covid způsobil zlom ve využívání práce z domova. Lidé se už do kanceláří vrací, ale home office je jakousi novou normou. Mnohé firmy přešly na hybridní model.
Jaké jsou výhody a nevýhody práce na home office, jak fungují sdílená místa a co by se mělo zákonem vyřešit. Na tyto otázky odpovídá Petr Buchbauer ze z konzultačně-technologické společnosti Lundegaard, která hybridní model práce využívá.
"Mezi klady práce na home office patří to, že si člověk může svůj den organizovat mnohem více podle svého. Buďme k sobě upřímní, člověk si mnohem jednodušeji uvaří oběd, ať už pro sebe nebo pro rodinu. Pokud má doma malé děti, může s nimi strávit mnohem více času a práci si rozložit mnohem lépe během dne. Musíme také chodit na poštu, na úřady a podobně. Každému z nás vyhovuje třeba na hodinku si odskočit a vyřídit si nějakou osobní agendu. Stejně tak věřím tomu, že mnoha lidem, případně i mým kolegům, vyhovuje i větší dávka klidu. Hodně lidí si bere home office proto, aby pracovali na nějaké soustředěnější práci.
Zajímavější jsou negativa. Myslím, že se nevyzdvihují dostatečně. Jsou to negativa spojená třeba s osobními návyky i s nějakou efektivitou, ale třeba i s mentálním zdravím. Co pozoruji nejenom na svých kolezích, ale i na sobě, že lidé na dlouhodobém home office si mnohem méně berou dovolenou. Zapomínají na mentální hygienu a péči o svoji duševní pohodu a duševní zdraví. Teď mluvím o stoprocentním home office. To je něco, co se opomíjí. Během pandemie jsme de facto museli nařizovat dovolené. Přinejmenším v našem oboru je časté určité vyhoření v okamžiku, kdy si lidi neberou dostatek volna sami pro sebe. Je také pravda, že spolu kolegové mnohem méně komunikují na dálku. Byť si mohou kdykoli zavolat, tak už jenom ten akt, že zvednu telefon a někomu zavolám, lidi odradí. Je to jiné, než když se zvednou ze židle a jdou zaklepat třeba na druhé dveře kanceláře."
To je přesně ono, vzájemné potkávání se. Přece jen člověk není stroj, nemůže osm hodin sedět. S kolegy se třeba při obědě řada věcí probere. Nechybělo lidem právě toto? Těšili se na setkání?
"Je to tak. Z pozice šéfa IT dodavatelské agentury, kdy vlastně, když to řeknu velice lidově, drtivá většina pracovníků u nás od rána do večera kouká do počítače, tak ten společenský aspekt je extrémně podstatný. To je to, co lidi drží dohromady ve firmě i ta chuť věci prodiskutovat. Slyšet názor někoho druhého je důležité a je to něco, co lidem u nás standardně chybělo."
Máte pocit, že šéfové nevěří lidem na home office, že si myslí, že se flákají?
"Existují tací, rozhodně. Já to řeknu asi tak, že posledních několik, řekněme asi sedm let mám distribuované týmy. A ve vší upřímnosti, jestli mi člověk sedí v Hradci, v Brně, v Košicích nebo doma, je úplně jedno, protože stejně se mnou není v Praze. V tom okamžiku je to vlastně pro mě nulový rozdíl. A myslím si, že toto je to hlavní uvědomění, které by mělo nějakým způsobem proběhnout. V okamžiku, kdy člověk má distribuovaný tým, tak opravdu ztrácí tu kontrolu. Ve finále nevíte, co člověk dělá v druhém městě, ale znáte výstup. Ten poznáte vždycky, ať už člověk dělá práci z domu nebo ne."
Určitě řada firem teď bude řešit co s obrovskými kancelářskými prostory. Co s tím?
"My jsme snížili kapacitu našich kanceláří o 50 % a musím říct, že to mělo paradoxně ten efekt, že lidé chodí do kanceláře mnohem radši a častěji. Ta kancelář působí plněji, živěji, není toto město duchů, které to bylo před tři čtvrtě rokem, kdy nás chodilo pár desítek, ale všichni byli roztříštěni prostě na mnohem větší ploše."
Právě jsem někde četla titulek, který zněl ve smyslu: stále více lidí chodí do kanceláře a při příchodu se ptá, kde budu sedět? Máte sdílená místa?
"Ano, všechna místa jsou sdílená, i moje kancelář je k dispozici. Když jsem na cestách nebo si výjimečně vezmu home office, nebo mám volno, tak si kdokoli může zarezervovat mojí osobní kancelář a strávit tam klidně celý den."
Máte tam alespoň vlastní šuplík?
"Mám šuplík (smích) a mám dokonce i takové boxy. Právě na osobní věci, abych si uklízel, aby i moje pracovní místo bylo sdílené a dostupné."
Nedávno vláda souhlasila s tím, že se firmy mohou domluvit se zaměstnancem, a platit náklady na home office. Mají tři možnosti, jedna z nich je neplatit nic.
"Jakožto zástupce nějakého progresivnějšího IT světa, kde známe problematiku například tzv. digitálních nomádů, neboli lidí, co si vezmou notebook a budou cestovat do zahraničí a vlastně pracují kompletně vzdáleně. Vůbec nemáme podchycenou problematiku práce zaměstnanců ze zahraničí."
Jaká je podle vás budoucnost home office?
"Teď se nebavím samozřejmě o povoláních, kde máme povinné směny a o home office nemůže být ani řeči, to jsou doktoři, státní složky apod. A bavme se o standardních službách. Věřím, že ta flexibilita bude čím dál tím více narůstat. A home office nebo respektive tento tzv. nový normál, jak tomu říkáme po pandemii covidu, se začne prorůstat všemi možnými aspekty a věřím tomu nebo respektive vidím, že home office bude velice ekvivalentní složkou a práce.
Na druhou stranu nejsem úplně zastáncem ani jednoho z extrémů. Ať už je to stoprocentní pobyt v kanceláři, ani nejsem velký propagátor stoprocentního home officu. Myslím si, že ve finále to bude na každém z nás, abychom si to zdravě nastavili, tak dva až tři dny práce v kanceláři týdně."
