Česko má zpoždění s přijímáním evropské legislativy, hrozí soudní spory a pokuty
Česko nestíhá v termínech schvalovat legislativu vycházející z evropských směrnic. Ty řeší společně zástupci všech unijních zemí, jednotlivé státy je pak musí v určitém termínu začlenit do svého práva. V Česku má zpoždění aktuálně skoro 30 zákonů. Za pozdní přenos evropských směrnic do české legislativy přitom hrozí soudní spory a také pokuty od Evropské komise.
Když na konci minulého roku, kabinet Petra Fialy (ODS) přebíral vládu od koalice ANO a ČSSD, chybělo Česku začlenit do tuzemského práva 24 směrnic Evropské unie, což představuje 36 zákonů. Pokud by se sečetly všechny pokuty, vyšlo by to podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) na dvě miliardy korun.
Česko se tím zařadilo v žebříčku států Evropské unie mezi nejhorší. „Bylo také zahájeno několik desítek řízení vůči České republice,“ upozornil Šalomoun. Současná vláda podle něj manko postupně stahuje. Část chybějících zákonů Sněmovna v povolebním složení začala znovu projednávat.
V srpnu Senát například v souladu s předpisy Evropské unie schválil dva zákony o zákazu výroby a prodeje jednorázových plastových talířů, příborů či brček, zákon o svobodném přístupu k informacím či zákon o sdílení videonahrávek.
„Likvidujeme kostlivce po staré vládě v přijímání unijního práva. Senát schválil 4 zákony, které transponují směrnice, za jejichž nepřijetí by Česká republika mohla dostat stamilionové pokuty. V případě těchto směrnic celkem 174 milionů korun. Věřím, že projednání dalších zákonů přejímajících unijní právo bude v Parlamentu rychle následovat,“ věří Šalomoun.
Další směrnice
Nové evropské směrnice totiž stále přibývají. V současné době je jich po termínu zhruba 30. Mimo jiné ty, které se týkají nekalých obchodních praktik mezi potravinářskými řetězci nebo podpory nízkoemisních vozidel. Mezi neprojednanými směrnicemi je například i směrnice upravující ochranu oznamovatelů korupce.
Do začátku letošního srpna mělo Česko, stejně jako všechny ostatní členské státy, do praxe uvést evropskou směrnici o rovnováze pracovního a soukromého života. Řeší mimo jiné zvýšení účasti žen na trhu práce, flexibilní pracovní úvazky, čerpání pracovního volna na péči o děti či rodinné příslušníky a také práci z domova.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím hotové návrhy nepředložilo. To se však má změnit. „Pravidla pro home office připravíme do novely zákona (zákoníku práce). Byl bych rád, kdyby platila od 1. ledna 2023,“ řekl novinářům Marian Jurečka.
Práci na dálku by měla upravit dohoda, kterou by zaměstnavatel se zaměstnancem písemně uzavřel. Obsahovat by měla údaje o místě, odkud budou lidé pracovat. Stanovit by se měl také rozsah práce a podmínky rozvržení pracovní doby. Chybět by nemělo upřesnění způsobu komunikace, přidělování úkolů či náhrady nákladů.
